Poezie, láska a svoboda v plném slunci
Některé knižní tituly mohly vyjít pouze proto, že se jich ujala velká nakladatelství. Předpokládaná nenávratnost finančních prostředků na ně spotřebovaných byla vyvážena ziskem z bestsellerů. A některé jiné knížky mohly přijít k vděčným čtenářům jen proto, že je vydala, byť jen ve velmi malém počtu výtisků, nakladatelství malá a ještě menší, taková, jejichž financování má vedlejší souvislosti, proto může být podstatnou složkou jejich činnosti služba minoritní literatuře a témuž druhu čtenářů.
Podporovatel umění Lubomír Kerndl (nar. 1954), kurátor surrealistické galerie Čertův ocas v Mohelském mlýně na řece Jihlavě, fotograf, malíř a sochař, založil před deseti roky při své polygrafické firmě Amaprint v Třebíči nakladatelský dům stejného jména. Vedle jiného vydává především díla surrealistických autorů. Surrealismus má tu tři edice. První se jmenuje Bretox, je orientována na teoretické práce a prozaickou literaturu. Druhá s názvem Styrel je určena k vydávání časopisů (v prvé řadě surrealistický občasník Styxus) a sborníků. Třetí edicí, zatím s nejčetnějšími vydanými tituly, je Zenith, jejíž náplní je surrealistická poezie.
Novinkou edice Zenith je útlá brožovaná knížka Arnošta Budíka a Lubomíra Kerndla s názvem Tři v plném slunci, s ilustracemi současného francouzského surrealistického výtvarníka Henryho Lejeuna. Podtitul zní Tři základní sloupy surrealismu - poesie, láska a svoboda (substantivum poezie je v celé knížce uvedeno s "s"). Titul může případně být zavádějící. Míněny jsou ony tři sloupy, nikoliv trojice autorů - básníci a ilustrátor, jakkoli i oni jsou představeni (hyperbolicky) "ve slunečním jasu".
Tři sloupy - krystaly
Teoretik surrealismu, básník (spoluautor Tří v plném světle) a kolážista Arnošt Budík (nar. 1936, od roku 1969 působí v Bruselu) napsal v jiném čase a v jiné publikaci esej s titulem Hvězda o třech krystalech. Základní sloupy surrealismu jsou v jeho metaforické formulaci krystaly. Zde úryvek:
Prvním krystalem je poezie. Novalis, ještě dávno před Bretonem ("Poesie musí napovědět své vlastní řešení problémů života.") proklamoval, že "poezie je absolutní zkušeností". V surrealismu se tak poezie dostala do středu života tím, že přestala být pouhým uměním a stala se metodou vedoucí k nejširšímu vědomí a zároveň integrální součástí člověka. Jedině její pomocí se obdivuhodnou krystalizací reálného dospívá k zázračnému, které často povyšuje i banální složky všedního života na zázračné jiskření.
Druhým krystalem je láska, která pro Bretona znamená "osudovou sílu", jako je sen a poetické inspirace. Pro surrealisty je láska spojena s nejvyššími sférami ducha. Stále platným zůstává Bretonův postulát, že "zredukujeme umění na jeho nejjednodušší výraz, kterým je láska".
Třetím krystalem je svoboda, která je pro surrealisty základním předpokladem k rozvinutí lidského ducha, životní dimenzí, kterou je třeba každopádně vydobýt, aby život byl opravdu hodným k žití. V této doméně surrealismus odmítá všechny kompromisy. Tato touha po osvobození je vyjádřena v surrealistické tvorbě tím, že se vyhýbá tradičním vzorům, pravidlům, postupům. Proto třeba v malířství nejde nikdy o snahu po estetickém vyjádření, ale o touhu dospět k novým objevům, dosáhnout dosud nedosažitelného.
V plném slunci
Pojetí a náplň Tří v plném světle jsou nesložité. Tři sloupy (krystaly) surrealismu jsou pro oba autory třemi tématy básní v řazení Poezie, Láska, Svoboda. To představuje tři básně od Arnošta Budíka (značeny jsou AB) a tři od Lubomíra Kerndla (značeny jsou LK), každá v češtině a ve francouzštině (překladatel není v tiráži uveden, lze ale předpokládat, že jím je Arnošt Budík). Proti každé straně básní je celostránková ilustrace Henryho Lejeuna, všechny jsou mimořádně působivé a příkladně vytištěné.
To, že oba autoři (není od věci připomenout, že Budík je příslušníkem předválečné generace a Kerndl generace poúnorové) komponovali text s rámcově týmž obsahem, dovoluje zkoumat vzájemnosti či odlišnosti jejich nadreálného vyzvednutí námětu a metaforické imaginace. A to i z aspektu Budíkovy surrealistické básnické zkušenosti (je autorem nejméně dvou desítek nakladatelsky a soukromě vydaných sbírek a sešitů básní v češtině i ve francouzštině) a Kerndlova relativního začátečnictví, které je talentem neseno prudce vzhůru (právě tak tomu bylo s jeho sochami, fotografiemi a malbami). A není jistě bez zajímavosti, že Tři v plném světle jsou s největší pravděpodobností prvním básnickým projevem na téma oněch tří sloupů - krystalů, které organicky prostupují surrealistické axiómy. A také je tu u obou básníků nepřehlédnutelná míra pokory, která vedla k formulacím sice volných, přesto ohraničených obrazů, aby srozumitelnost nebyla těsněna sítí experimentů jindy zcela patřičných.
Báseň Svoboda v Budíkově podání zní: Všechny vzpomínky mají svoji důležitost / balvany které nás zasypaly / mizí v nočním šepotu / dnes je to už snadné / stačí otevřít svá srdce a zasnít se / rozproudí nám krev / zahojí nedorozumění / budeme sami sebou / jednou provždy / Kdykoliv se svoboda promění v pár pařátů / v zrcadla únavy pokrytá deštěm / nesmíříme se s osudem / máme přece předky / kteří se s námi o vše podělí.
A ve verších Kerndlových: V zájmu církví / v zájmu vládců / v zájmu Jidášů / tisíckrát pošlapaná / Vždy znovu / na slunci zasvítí / jak ostrá hrana / Jak vůně / všech květin světa / co nikdo nechytí / Svoboda ten čistý nápoj / se jak rosa zatřpytí / Aby znovu narovnal všem hřbety / jak pomněnky když dostanou vodu / a rozbalí květy.
Arnošt Budík, Lubomír Kerndl: Tři v plném slunci. Ilustrace Henry Lejeune, vydalo nakladatelství Amaprint, Třebíč, edice surrealistické poezie Zenith, v češtině a francouzštině (překladatel neuveden), nestránkováno, brožováno, náklad 60 výtisků. Mimo běžné vydání bylo vytištěno šest exemplářů označených H. C. a obsahujících kresbu Henryho Lejeuna.