...aby peníze dávaly smysl
Ohlédnutí za ojedinělou konferencí, jež se v českém prostředí poprvé zabývala jiným pojetím zacházení s penězi, než na jaké jsme zvyklí. Tématem bylo etické finančnictví a jeho instituce.
Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně společně s Trastem pro ekonomiku a společnost a Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy uspořádala v Brně 12. a 13. září první konferenci o etických financích v České republice. Cílem konference bylo "nastartovat proces vedoucí ke vzniku finanční instituce, která by umožňovala lidem v České republice nakládat se svými finančními prostředky eticky, společensky a environmentálně udržitelně".
Zdá se, že cíl konference s přímočarým názvem "… aby peníze dávaly smysl" byl nastaven velmi konkrétně. Jak však několikrát zdůraznili zahraniční hosté, odborníci s dlouholetou profesionální praxí v oblasti etického bankovnictví, skutečně viditelné a uspokojivé výsledky fungování nové etické finanční instituce nelze očekávat dříve než za několik let, pravděpodobně za několik desetiletí, což výrazně zamlžuje perspektivu možného vývoje. Úkolem řečníků bylo připravit prostor pro věcnější uvažování nad vhodným postupem vedoucím ke vzniku etické finanční instituce v České republice. Nebudu se věnovat příspěvkům jednotlivých řečníků (ty budou jistě shrnuty v oficiální zprávě z konference), za užitečnější považuji přiblížit navržený postup tak, jak byl prezentován v průběhu a především v závěru konference.
Vědět o svých penězích
Etické financování je široký pojem, který zahrnuje mnoho způsobů nakládání s penězi. Navíc i lidé, kteří problematice relativně rozumí, mohou mít o jednotlivých formách různé představy, čímž se množina podob etického financování dále rozšiřuje. Základem etického financování nehledě na jeho formu by však měla být jeho schopnost vždy, rychle a přesně odpovědět na otázku, co se děje s penězi vkladatelů.
V rámci etického bankovnictví je podmínkou, aby peníze měly historii, aby byly "cítit". Tento princip je třeba mít na paměti v jakémkoliv bodě rozvoje etické finanční instituce. Zmizí-li ze zřetele, instituce nepochybně sejde ze správné cesty. Příkladem mohou být české porevoluční záložny vyplácející astronomické úroky klientům z vkladů nových klientů. Tyto instituce neměly kromě části svého jména nic společné s eticky a transparentně fungujícími záložnami.
Dalším krokem při budování etické finanční instituce musí být výběr cíle cesty. Řečníci důrazně varovali před rozmělněním pozornosti mezi mnoho aktivit. Zakladatelé se musí jednoznačně rozhodnout, kam a jak chtějí svůj projekt směřovat, a musí vědět, zdali je o něj zájem. Odborníci ze své zkušenosti konstatovali, že lidé v současnosti slyší na změnu, jsou ochotní kvůli ní i riskovat, že jejich vůle po změně je silnější než vůle po penězích. Jediné, co vyžadují, je jistota, že zainteresovaní lidé projektu plně věří. V takovém případě jsou vkladatelé ochotni, zjednodušeně řečeno, vzdát se peněz (například v podobě úroků) výměnou za pocit podílu na dobré věci.
Problém českého prostředí
Založit etickou banku nebo záložnu je v českém legislativním prostředí zcela nereálné. Počáteční náklady jsou obrovské, podmínky získání licence jsou ušity na míru konvenčnímu bankovnictví a zavedeným hráčům. Přemýšlení nad otevřením pobočky zahraniční etické banky v České republice by měl být až poslední, nikoliv první bod na pořadu dne. Tyto banky jsou natolik svázány se svým prostředím, že otevření pobočky za hranicemi, a navíc v takto pro ně složitém prostoru, je, a zcela jistě i dlouhou bude, mimo jejich možnosti. Zahraniční etická banka by do České republiky mohla přijít až v případě akvizice nějaké místní stabilní etické finanční instituce, čímž se dostáváme na počátek problému. Posledními možnostmi, které vyplynuly z diskuzí v pracovních skupinách, jsou peer-to-peer financování, příp. crowdfunding nebo družstvo.
Peer-to-peer financování a crowdfunding mají tu nevýhodu, že neposkytují lidem možnost spořit. Jedná se o přímé financování konkrétní aktivity. Oba systémy jsou zcela odvislé od elektronické platformy, na které fungují, což má své výhody v podobě snadnosti obsluhy, flexibility a nízkých nákladů na provoz, ale v důsledku ani jeden z nich nepůsobí jako skutečně celistvé řešení. Jsou spíše doplňkovou službou etického finančního systému, která by měla běžet paralelně k jeho jádru v podobě etických finančních institucí.
Takovou etickou finanční institucí může být družstvo. Zpočátku nepochybně malá skupina lidí sevřená vzájemnou důvěrou, která by poskytla několik "zkušebních" bezúročných úvěrů financovaných z vkladů družstevníků. Družstvo by nemělo bankovní licenci, případné další vklady klientů by tedy nebyly pojištěné, byly by vázané na důvěru v rámci družstva. Výhodou družstevní formy je její relativně volná legislativní úprava.
Naďa Johanisová, která provedla závěrečné shrnutí konference, dále navrhla možnost založit v rámci družstva i bezúročný zápůjční fond, který by poskytoval překlenovací úvěry neziskovým organizacím (ale bylo by to možné i ziskovým, pokud by jejich fungování mělo příslušnou etickou dimenzi) s tím, že pokud by později tyto organizace disponovaly finančním přebytkem, přelily by jej do fondu, a případně by se i nějakým způsobem mohly stát součástí družstva. Družstevní etická finanční instituce by každopádně měla růst pouze pomalu a organicky a její struktura by měla vycházet z potřeb komunity, v níž by byla zapuštěna. Elektronická platforma, která by jistě měla být páteří služeb moderního finančního družstva, by měla být založena na síti osobních vztahů, aby družstvo postupně nepodemlela.
Nezbývá, než dodat, že konference "… aby peníze dávaly smysl" se přes své skutečné průkopnictví dokázala vyrovnat s obtížností tématu, poskytla dostatek podnětů, a především uvolnila energii, která by mohla spustit nějakou reálnou snahu vybudovat etickou finanční instituci i v České republice.
Přehled a medailony jednotlivých účastníků konference lze nalézt zde:
https://www.facebook.com/events/377108555745706/?ref=3
Informace o některých alternativních ekonomických subjektech:
http://mahakala.webgarden.cz/rubriky/alternativni-hospodarska
Zajímavý rozhovor s jednou z organizátorek konference, ekologickou ekonomkou Evou Fraňkovou: