Přimět demokracii fungovat

Logo organizace AMARC-Europe. Repro www.applesoranges.eu

V Brně se 4. a 5. října konala mezinárodní konference o komunitních médiích. Co to jsou komunitní média a jaká je jejich pozice a role ve středoevropském kontextu?

Konference Brno '13 Media Diversity for Democracy byla za vydatné pomoci místních dobrovolníků zorganizována evropskou sekcí World Association of Community Radio Broadcasters (AMARC-Europe) a Community Media Forum Europe (CMFE). Tyto organizace sdružují evropské televizní a rádiové stanice fungující na komunitním principu a zasazují se o posilování pozice tzv. třetího mediálního sektoru v Evropě. Komunitní média se vyznačují několika specifickými vlastnostmi, které z nich dělají autonomní model stojící samostatně vedle komerčních i veřejnoprávních médií.

Komunitní médium je založeno na participaci. To znamená, že neexistuje jasná hranice mezi tvůrci média a jeho posluchači, diváky nebo čtenáři. Médium by v ideálním případě mělo tuto participaci aktivně podporovat organizací vzdělávacích kurzů nebo workshopů, mělo by tak zvaně "demystifikovat" technologii, což znamená ukázat, že není důvod, aby zdánlivá odbornost tvořila neprůhlednou bariéru mezi vysílajícím a příjemcem informace. Cílem komunitního média je nechat zaznít hlas všech, i těch nejmarginalizovanějších skupin.

V praxi může toto zaměření nabývat různých forem, od rádiového pořadu produkovaného bezdomovci po imigrantskou televizi. Vinod Pavarala, předseda výboru UNESCO pro komunitní média, zdůraznil, že komunitní médium není něco, co by měla komunita vytvářet až poté, co jsou uspokojeny její "materiální" požadavky. Na základě svých zkušeností z těch nejchudších oblastí střední Indie ví, že je potřeba, aby tyto požadavky měly především vlastní kanál, pomocí kterého je bude možno šířit. Hlas komunity tak nebude moci být umlčován žádnými mocenskými autoritami.

Toto však zdaleka neplatí pouze pro chudobou postižené oblasti, ale i pro (nám mnohem bližší) prostředí monopolizovaného mediálního trhu a společnost chudou nikoliv na peníze, ale na kvalitní informace. Kromě této otevřenosti a přístupnosti by s komunitním médiem měla být spojena i určitá etika, neziskovost a demokratická organizační struktura. Smyslem komunitního média je poskytovat nezávislé a kritické zpravodajství týkající se jak komunity, tak i širšího okolí, v němž komunita existuje, jinak řečeno, rozšiřovat veřejnou sféru.

Komunitní média v zahraničí: nejen amatéři

V České republice panuje o komunitních médiích téměř úplné nevědomí. Po přečtení předchozích řádků by mohli mít mnozí našinci dojem, že se jedná jen o idealistické projekty s příchutí amatérismu, jejichž realizace se pohybuje spíše v oblasti teorie než praxe. To je ale opravdu dáno pouze omezeností rozhledu. Sally Galiana, prezidentka AMARC-Europe, ve své úvodní řeči konference apelovala na sebevědomí komunitních médií. Je ředitelkou irského komunitního rádia, na jehož chodu se týdně podílí asi sto třicet lidí, z nichž se část obměňuje, protože se jedná o dobrovolníky. V praxi je toto rádio větší než většina irských komerčních stanic. Funkční kombinace placených zaměstnanců a dobrovolníků je klíčovým prvkem úspěšného komunitního média.

V Rakousku funguje čtrnáct komunitních rádií (čtyřicet zaměstnanců a dva a půl tisíce dobrovolníků) a tři televize, v Německu sto dvacet tři, resp. padesát, v Belgii (s podobnou populací jakou má ČR) funguje dvacet jedna rádií a dvě televize, Maďarsko je se čtyřiceti komunitními rádii suverénním lídrem v regionu (1). (Je to důsledek osvícené legislativy přijaté ještě v devadesátých letech, tato legislativa je momentálně pod tlakem Orbánova režimu, jenž se snaží aktivity komunitních médií potlačit.) U nás, a ve střední a východní Evropě obecně, je situace komunitních médií mnohem přehlednější - v ČR v podstatě neexistují. Statistiky CMFE u nás registrují dvě komunitní rádia a žádnou televizi. Oba údaje je třeba brát s rezervou; domnívám se, že první komunitní televize v ČR už existuje, jde o křesťanskou TV Noe.

Co je vlastně komunita?

Tím se dostáváme k problematickému vymezení pojmu komunita. Musí se vždy jednat o relativně uzavřená náboženská, etnická nebo jazyková společenství? Nikoliv. Komunitou je jakákoliv skupina lidí, která sdílí nějaké hodnoty. Například přesvědčení, že veřejnoprávní médium je neprůhledný moloch potupně se přizpůsobující komerčním tlakům a že komerční média mají příliš koncentrovanou vlastnickou strukturu a podléhají podobně koncentrovanému trhu s reklamou. Je potřeba jen přemýšlet mimo klasické paradigma (v českém prostředí tak silně zakořeněné): veřejnoprávní rovná se státní vs. komerční rovná se soukromý a mezitím není nic.

Komunitní média nemusí být financována státem, jednou z možností je například odvádět jim část koncesionářských poplatků (což jsou peníze občanů, nikoliv státu). V případě mediálních družstev je pak samozřejmě ideálem finanční soběstačnost. Nástrojů je vícero, jen se o nich musí začít přemýšlet, to znamená uznat třetí mediální sektor a uvolnit formální bariéry, které stojí před založením vlastního komunitního média (např. v ČR konkrétně změnit zákon o rozhlasovém a televizním vysílání).

V lednu tohoto roku uzavřela Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ČR (RRTV), resp. její pracovní skupina pro komunitní média, materiál (2), který měl za cíl probrat "možnost inkorporace komunitních (neziskových) médií do mediálního systému ČR" (3). Tento materiál, který byl kvalitním předpokladem seriózní debaty o komunitních médiích v ČR, byl smeten ze stolu, přestože Výbor ministrů Rady Evropy, které je ČR samozřejmě členem, už v roce 2009 konstatoval, že komunitní média hrají velmi pozitivní roli "při zaručování svobodného vyjadřování názorů a myšlenek a přispívají k účinnému zapojení mnoha skupin i jednotlivců do demokratických procesů" (4).

Aby v ČR začal komunitní mediální sektor skutečně fungovat, bude třeba, aby si občané, a především jejich zástupci uvědomili, že diverzita v současném mediálním světě není luxusem, ale nezbytností. Komerční média prostě z logiky věci nejsou schopna ve vleku svých majitelů vždy vyváženě informovat a veřejnoprávní média to pod tlakem nezvládají. Komunitní média tedy mají unikátní možnost "doplňovat a zpochybňovat diskurs sdělovacích prostředků v hlavním proudu a trvale mu odolávat" (5).

Brněnská konference, které se žádný zástupce české RRTV nezúčastnil (přijeli tři představitelé analogické instituce ze Slovenska), byla uspořádána organizacemi sdružujícími pouze komunitní rádia a televize. Z toho také vyplynulo, že ve většině příspěvků byla komunitní média zužována právě na tyto dva jejich druhy. Není však důvod nezahrnovat mezi ně i tisk (ať už na webu, či papíře). Kulturní noviny jsou svého druhu komunitním médiem založeným na inkluzi, nikoliv exkluzi. Vytrvejte prosím v podpoře svého média, nikdo jiný to za vás neudělá.

Odkazy na doplňující informace:

Dokument Rady Evropy z roku 2011 "Recommendation on a new notion of media", ze kterého vyplývá, že je třeba, aby v důsledku strukturálních změn mediálního sektoru v Evropě státy přehodnotily svůj postoj k médiím: https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=1835645

Community Media Forum Europe: http://cmfe.eu/

AMARC: http://www2.amarc.org/

Zdroje:

(1) http://cmfe.eu/60-uncategorised/206-first-country-ranking-of-community-media

(2) http://www.rrtv.cz/files/pracovni-skupiny/komunitni_media.pdf

(3) http://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/pracovni-skupiny-rady/index.htm

(4) http://www.rrtv.cz/files/pracovni-skupiny/komunitni_media.pdf, strana 9

(5) http://www.rrtv.cz/files/pracovni-skupiny/komunitni_media.pdf, strana 6