Hovory se spodinou

K jaké budoucnosti kráčí Čína? Foto Affordable Housing Institute

Čínský spisovatel (narozen 1958, počátkem devadesátých let politický vězeň, od roku 2011 žije v Německu) Liao I-wu ve své knize Hovory se spodinou popisuje současné poměry v zemi z neoficiální perspektivy. Kniha přináší rozhovory (je samozřejmě na čtenáři, nakolik uvěří v jejich autenticitu) s disidentem i veteránem Rudých gard, autor zpovídá zemité figurky ze svého rodného Sečuanu i příslušníky velkoměstského polosvěta, jako je cynický kuplíř. Výmluvné detaily ukazují tvrdý kapitalismus konzervující dávné křivdy maoistického období, kde každý je naučen starat se jen sám o sebe a kriminalita nerušeně kvete. Pochopíme, co to obnáší být občanem supervelmoci, pro kterou je každá bytost snadno nahraditelná; naprostá banalita vám může zničit život a nikde nenajdete dovolání. S tím je spojen i fatalismus, který je pro výpovědi obsažené v knize charakteristický: oběti krutých nespravedlností nesou svůj osud jako něco, proti čemu se nemá moc smysl bouřit.

Místy je humor až haškovsky absurdní, jako když stařičký hlídač veřejných záchodků vzpomíná na časy kulturní revoluce: "Tenkrát si nemohli zemědělci jen tak koupit hnojiva, a tak výkaly byly žádaným zbožím. Byli schopný ty sračky dokonce krást. Trestem za krádeže lidských výkalů byla recitace z Maovy malé Rudé knížky. (…) Mnozí profesoři a jiní učenci byli označeni za nepřátele revoluce a byli nuceni čistit veřejné záchodky. Lidé jako já, kteří se tím živili, najednou neměli co na práci. Chtěl jsem pracovat, ale studenti z rudých gard mi to nedovolili. Dostával jsem sice stále plat, ale zůstával celé dny doma. Spal jsem dlouho a flákal se. A protože jsem byl zvyklý těžce pracovat, začal jsem se nudit. Občas jsem večer zašel na záchodky a učil profesory techniku…"

Liao I-wu: Hovory se spodinou. Dvacet pět osudů z okraje čínské společnosti. Přeložila Zuzana Li. Mladá fronta, Praha 2013, 357 stran.