Literární polemika
21. II. 2014
Pane Peňási,
vždycky jsem pochyboval o vašich kritických schopnostech, ale to, co jsem si od vás přečetl v LN v sobotu 15. II., překonalo veškeré mé očekávání. Už ta moje odporná fotka od Chuchmy, záměrně vámi použitá asi jako msta za mé tvrzení, že račte vypadat jako mlok, mi hnula žaludkem. Ale daleko více jsem byl pobouřen titulem článku "Ani den bez legrace". Dvacet let bojuji proti tomu, abych byl považován za pouhého recesistu nebo srandičkáře, tedy člověka, který se zabývá výrobou legrace. Samozřejmě, že jste z mé nejnovější knihy nic nepochopil a setrval jste u ideje, jež je heslem "Hvězd kvelbu" a tam přítomných bohémů. "Nulla dies sine gaudio" - to těm bohémům přísluší, ale mně už dávno ne! Slovo legrace je mi vrcholně protivné a moje kniha "Vrstva chleba, vrstva vápna, královna" je smrtelně vážná. Image mé osoby, které vnucujete veřejnosti, je falešné. Nejsem to já, jsou to jen vaše povrchní představy o opilci a bohémovi. Touto svou nejnovější knihou bojuji proti tomu nepravému obrazu - vy ale všechno zkazíte titulem pasujícím mne na srandistu. Celá vaše recense je nedbalá, nic nechápající.
Kupříkladu: nemám maturitu na knihovnické škole, z té jsem byl vyloučen za absence. NAOPAK: Mám maturitu na jedenáctileté střední škole, která za komunistů byla náhradou za gymnázium. Časem z JSSŠ vznikla dvanáctiletá střední škola, z ní všeobecně vzdělávací škola - ověřte si to u vašeho otce či matky, tedy pamětníků. To bylo gymnázium našich časů a odtud se po maturitě odcházelo na vysokou školu. Já jsem se na ni nedostal.
Zadruhé: Netrpěl jsem chorobou jater, ale chronickým zánětem ledvin /nephritis chronica/. S těmi vašimi vymyšlenými játry vyvoláváte dojem, že jsem od 13 let pil a trpěl cirrhózou.
Zatřetí: Nejsem spisovatel a básník, ale prozaik a básník. Slovo spisovatel se v tomto případě nepoužívá.
Vyčítáte mi, že jsem si netroufnul na intelektuála Petra Krále. Ale troufnul, troufnul, pane Peňás: viz Host č. 7/2004, kde jsem zaútočil v článku s názvem "Mladí rebelové, staří hofráti". Ryju do něho dost často, chce to jen umět číst. Kupříkladu v II. předmluvě v "Letence do noci" píšu: "Petr Král se stydí za svou radikální minulost…" atd. atd.
ISLAND - vaší poznámce nerozumím. Kde je celý Řezníček… Kundera má chalupu na Islandu, nebo co…
Vyčítáte mi, že některé věci opakuji třikrát /třeba Gallimarda, nebo že SUS je latinsky prase/. Přiznávám to - dělám to záměrně, lidem prostě musíte všechno třikrát opakovat, aby si vůbec z četby něco zapamatovali. Moje dlouholetá zkušenost…
Zapomněl jste na velmi důležitou věc, o které se ani v náznaku nezmiňujete. Napsal jsem své "Vzpomínky" proto, abych vyvrátil osm /8/ lží a pomluv, které okolo mě kolují. Vše ostatní je podružné. O tom jste měl hlavně psát!
Děláte ze mne jakéhosi "naturščika", který bez formálního vzdělání /Co je to? Uznáváte jen vysokoškolské vzdělání?/ se odvážil montovat se do literatury. Že nejsem běloručka jako vy, neznamená, že jsem plebejec… Ano, ano, jsem plebejec hovořící francouzsky, anglicky, tisknoucí své básně ve dvanácti jazycích…
Též vaše neustálé náznaky, že jsem opilec /dávno už ne, poslední tři roky chodím na pivo jednou za dva měsíce; jsem stařecky unaven a nějak mne to už nebaví/, mne přivádějí k pozdní lítosti, proč jsem vás nežaloval, když jste před osmi roky v Týdnu psal, že sedávám každý den od večera do rána v hospodě a piju a piju… Vyžádal bych si omluvu a 50 000 Kč odškodného. Prachy by se hodily…
S uctivým pozdravem
Pavel Řezníček