Výtvarné umění jinak (2. část): Co je to outsider art?
Outsiderem označujeme v běžné řeči člověka postaveného mimo společnost. I ten však může být v kulturním prostředí jako tvůrce uměleckých artefaktů zapojen do evropské umělecké asociace. Co je to tedy outsider art a proč by nás měl zajímat?
V literatuře se můžeme setkat se zaměňováním pojmů art brut (viz první díl naší trojdílné série o „jiném“ umění) a outsider art. Tato pojmová nejednoznačnost pramení z odlišných způsobů interpretace samé podstaty umělecké tvorby outsiderů. Jestliže Jean Dubuffet tvorbu art brut objevil, pojmenoval a určil její počáteční hranice, neznamená to, že by definice tohoto směru musela být navěky neměnná.
Je sice pravdou, že zpočátku byly mantinely art brut velmi úzké. Dubuffet jimi vymezil výhradně díla autorů ze segregovaného prostředí psychiatrických léčeben a věznic, na něž stereotypy klasického či módního umění nemají žádný vliv a kteří tudíž čerpají inspiraci pro svoji tvorbu výhradně ze svých vlastních impulsů. Ovšem autorů, kteří by přesně odpovídali Dubuffetově představě čistých a kulturou nezkažených tvůrců výtvarných artefaktů (především osob s mentálním či duševním onemocněním), rekrutujících se hlavně z prostředí institucionální péče a represivních a léčebných zařízení, nebylo velké množství. Postupem času proto Dubuffet rozšířil okruh tvůrců art brut i o jedince, kteří stojí na okraji společnosti a kteří se nezapojují do uměleckého provozu. Jejich tvorbu sám nazval „neuve invention“ neboli „nová invence“ či „nové snažení“. Původně definované hranice se tedy otupily a umožnily tak do budoucna spojovat art brut například s naivním či lidovým uměním.
Umění v původním čili surovém stavu – art brut – si získalo mnohé příznivce již za Dubuffetova života a zájem o něj rostl. Již tehdy se ale také objevily silné tendence zavést pro tvorbu výtvarně neškolených autorů z periferie společenského zájmu nové obecnější pojmenování. Z anglického prostředí vzešel návrh na pojem dnes hojně rozšířený v anglosaském světě – outsider art nebo také raw art. Zahrnuje v sobě daleko širší oblasti než jen původní art brut. Dnes zastřešuje naivní umění, visionary art a také další směry. Britský teoretik umění Roger Cardinal přišel s tímto pojmem v roce 1976, kdy publikoval novátorský text Outsider Art. Volně se dá interpretovat jako „umění lidí na okraji společnosti“ nebo „lidí mimo společnost“. V našem jazyce se často používá označení „umění outsiderů“ – tato charakteristika je však společná jak pro art brut, tak pro outsider art. Tyto dva termíny přitom nelze z pohledu teorie umění považovat za synonyma.
Outsider art v současnosti zastřešuje díla umělců, kteří tvoří autonomně na základě své fantazie a představivosti z niterné potřeby, ale kteří jsou zároveň svým společenským statusem nebo získaným vzděláním ovlivněni v různé míře soudobou oficiální kulturou a uměleckým provozem. Pod označení outsider art se dnes navíc řadí i naivní a klasické lidové umění, ITEart – současné lidové umění (folk art) – a tvorba lidí se zdravotním postižením.
Aktuálně bývá termín outsider art nejčastěji zmiňován ve spojitosti s časopisem Raw Vision, který publikuje články týkající se výhradně děl umělců samouků a autorů s postižením tvořících mimo hlavní proud současného umění, v nichž se často poukazuje na střet jednotlivce a jeho světa s globalizující a komercializující se mainstreamovou kulturou. Časopis se zaměřuje na nelehké životní osudy tvůrců outsiderů a od nich odvíjí prezentaci jejich tvorby.
Významnou mezinárodní organizací v Evropě pro iniciativy v oblasti outsider art je v současnosti European outsider art association (EAO). Tato instituce byla založena v roce 2009. Sdružení funguje jako zastřešující profesní organizace pro pracovníky v kultuře, galeristy, teoretiky umění, lektory a pedagogy, kurátory a samotné umělce, kteří se zajímají o outsider art nebo jej v evropském kulturním prostoru tvoří. Hlavním cílem sdružení je vytvořit příznivé prostředí pro organizace i jednotlivce, ve kterém by mohli na nadnárodní úrovni sdílet mezioborové zkušenosti, znalosti a informace o činnosti i událostech, které se týkají této marginalizované umělecké scény. Organizace se také snaží přispívat k formování, rozvoji a provádění národních i evropských politik a právních předpisů v této oblasti. Zároveň buduje fórum pro propagaci a zkoumání historie a současného stavu outsider art. Zásadní její činností je samozřejmě všestranná podpora současných umělců.
Tato práce byla podpořena z projektu „Zaměstnáním čerstvých absolventů doktorského studia k vědecké excelenci“ (CZ.1.07/2.3.00/30.0009), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Prameny:
- Paul Duncun: Visual culture and an aesthetics of embodiment. International Journal of Education through Art, 2005, roč. 1, č. 1, s. 9–19
- EAO [online]. European Outsider Art Association, 2015. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.outsiderartassociation.eu