Zlaté tele HDP
„Dobrý a špatný“ hrubý domácí produkt ve světle zákona o omezení prodeje velkých obchodů o státních svátcích.
Před časem jsem zde zveřejnil svůj text o argumentech stoupenců a odpůrců zákona o omezení otevírací doby velkých prodejen (typicky řetězců) o státních svátcích, ve kterém jsem se snažil daný problém zreflektovat objektivně. Když si ale čtu v našich mainstreamových médiích jako například na Aktuálně.cz, někdy se mi zdá, že jde o marnou snahu. I mělký článek v mainstreamu ale může člověka inspirovat. Pojďme se zaměřit na jeden rys daného problému: „svátkový“ schodek v HDP. „Dle ekonomů“ (pro Aktuálně to vypočítal dleekonom Marek z Deloitte a další dleekonomové) jen vinou tří svátků, kdy bude v supermarketech zavřeno, přijde „Česko“ až o sedm miliard korun. (Úžasné vždycky je to „až o“. Jak víme ze školy, „až o sedm miliard“ taky může znamenat, že přijdeme o pět korun padesát).
A pak: Přijde o to „Česko“? Nikoli! O miliardy přijdou jen některé konkrétní obchodní společnosti, neboť pozoruhodnou shodou okolností jde bezvýhradně o zahraniční korporace.
Ekonomové zřejmě počítají, že když lidé nepůjdou poslušně jako ovečky každý den do supermarketu, zůstanou doma, budou smutně koukat na neutracené zelené papírky v peněženkách a zřejmě je rituálně spálí, protože jinak si inkriminovanou větu, že „Česko přijde o miliardy“, nedokážu vyložit. Dále ještě dleekonomové hrozí, že přijde „výpadek HDP“, přičemž varovně mručí, jako kdyby šlo o něco takového, jako je výpadek elektriky.
Celá tato kauza dobře ukazuje, v jaké naraci je dnes lidem v českých masmédiích předkládáno fungování ekonomiky: Jakékoli utrácení je dobré a správné, protože HDP. Pokud bychom totiž místo univerzálního zaklínadla HDP použili rozum, dospěli bychom k závěru, že kdybychom o svátcích utráceli dejme tomu za zábavu, protože i tou živ je člověk, nemohlo by dojít k žádným ekonomickým ztrátám, protože věci potřebné si konzument koupí den předtím nebo potom, neboť je potřebuje, „aby zase mohl pracovat a vydělávat“.
Kola ekonomiky se točí. Protože ale ekonomové vyvozují, že obchody budou mít kvůli zavřeným dnům celkově nižší tržby, vlastně tím sdělují, že lidé kupují i věci nepotřebné, které v případě zavřených supermarketů nepořídí, a jindy si je nekoupí, protože je prostě nepotřebují.
Tady autoři článku narazili dokonce na hlubší pravdu: mnoho věcí nakupovaných v supermarketech patří mezi tzv. „impulzívní nákupy“ (jako jsou například žvýkačky a sladké sodovky u pokladen, které jsme původně kupovat vůbec nechtěli). Jenomže pokud tyto věci jsou zbytné a pouze lidi ochuzují o finanční prostředky, které jim pak jinde chybí – třeba v rozpočtu na vzdělávání jejich dětí anebo při nákupu potřebného, avšak kvalitnějšího zboží a potravin od malovýrobců –, je výsledný efekt pro společnost negativní. HDP však slavnostně roste…
Na to, že – stejně jako existují dobrý a špatný cholesterol – existuje cosi jako „dobré a špatné HDP“, už přede mnou dávno upozornili ekonomičtí klasici. K názornému příkladu použili dobře známý příběh: Když zboříte půl města a pak tu půlku zase postavíte, výsledný efekt je nulový, pouze marně vynaložíte obrovské množství sil. U nás v Kocourkově, na jehož návsi stojí socha nezpochybnitelně pozitivního božstva jménem HDP, jsme k tomu ale ještě nedospěli.
A neprozřeli.