Obama byl král fasád: Ne Rusko, ale on může za úspěch dnešních populistů
Nezávislé zhodnocení vlády Baracka Obamy.
Během současného hodnocení Baracka Obamy jsou nám tiskem, který až na pár výjimek jednotně vyjadřuje stanovisko demokratické strany, předkládány výbuchy dithyrambických chval. Problém je v tom, že v této očividné slabosti analyzovat se nacházejí samotné kořeny jevu Donald Trump.
Hlavním Obamovým géniem je komunikace a PR. Být schopen provozovat politiku sociální, ekonomické a geopolitické nerovnováhy a současně být obdivován za svou pokrokovost a jako elegantní prezident, milující manžel, oddaný otec, výmluvný a odpovědný řečník, takový talent je třeba pochválit. Korunované hlavy maloburžoazie, Obamovi, jsou Lady Di hospodyní z východního pobřeží.
Ve skutečnosti Obamova bilance není růžová. Za osm let se počet Američanů, závislých na polévkách pro chudé zvýšil z 28 na 44 milionů; nezaměstnanost, která údajně klesla z 10 na 4,7 %, se ve skutečnosti nezměnila. Problém je v tom, že se nezaměstnanost vypočítává z báze stále méně aktivních zaměstnanců. Od roku 2008 se míra účasti obyvatel na trhu práce snížila z 66 na 62,7 %. Rostoucí podíl nezaměstnaných se vzdává hledání práce, jsou mimo údaje o nezaměstnanosti a roste suma neaktivních. Pokud by se zahrnuli do výpočtu, současná míra nezaměstnanosti by byla asi 10 %.
V geopolitice nositel Nobelovy ceny za mír 2009 zasáhl masivně v Libyi (2011), podporuje saúdské bombardování v Jemenu, kde, stejně jako v Somálsku, používá bezpilotní letadla, a od roku 2012 povzbuzoval militarizaci povstání v Sýrii tím, že podporoval džihádistické frakce. Ty, pokud by převzaly moc, zaváděly by v Sýrii režim, který by byl horší pro demokracii, svobodu, práva žen a menšin, než tomu bylo za Bašára Asada. V roce 2015 a 2016 svrhly USA 47 400 bomb v Sýrii a Iráku.
Veřejný a soukromý dluh USA nadále rostl: dosáhl 62 500 miliard dolarů, neboli 334 % HDP. Historicky tyto úrovně dluhu nebyly nikdy splaceny, ale sníženy pomocí bankrotu nebo inflací, někdy s ničivými výsledky.
„Nejlepší prezident všech dob“ (podle magazínu Gentlemen’s Quarterly) podepsal v roce 2008 zákon, který měl reformovat finanční sektor (Dodd Frank Act), ale jeho text byl zředěn a měnová politika Fedu oživila spekulaci (fenomén, který přerozděluje bohatství k těm s nejvyššími příjmy). Spekulace unikla do stínového bankovního systému, který se, za jeho prezidenství, zdvojnásobil.
Před jeho skórem ohledně svobody a lidských práv lesk fasád bledne. Poté, co slíbil uzavřít Guantánamo, Obama nevetoval omezení Kongresu a převozy vězňů se táhnou až do dnešního dne. Vzdal se možnosti, že by podezřelí z 11. září byli souzeni federálními soudy, ale předkládal je zvláštním vojenským komisím v Guantánamu, které postupují velmi pomalu, aby se tak zabránilo zveřejňování podrobností o jejich mučení.
Sledování veřejnosti se za Obamy, dědice těchto programů, u jejichž plánů stal George W. Bush, zvýšilo. Edward Snowden veřejnost na tyto programy upozornil, a porušování soukromí, odhalené uprchlým whistlerblowerem, zůstává nezměněno.
Stručně řečeno, pokud Donald Trump byl zvolen, není to „chyba Rusů“. Chudnutí pracujících, kteří tvořili základ demokratického voličstva, není vina Rusů. Rusko v pozadí je chabá výmluva demokratů, kteří místo toho, aby uznali svou zodpovědnost, chtějí zakrýt své neúspěchy spoustou viktimizace různých „viníků“ a marketingu. Populistická hnutí jim mohou jen poděkovat.
Z francouzštiny přeložili Pavel Sokol a Tomáš Koloc.
Originální článek najdete zde.