KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Rok 1918

Vznik samostatného Československého státu na podzim roku 1918 otevřel pro české (československé) družstevnictví novou vývojovou etapu. Zejména počáteční roky tohoto období byly velice příznivé a vyznačovaly se rychlým nárůstem různých typů družstev. Byla to doba, kdy rozvoj družstev byl přirozený, odpovídající potřebám a zájmům obyvatel měst a venkova, bez mocenských a politických zásahů, jež se začaly postupně projevovat v následujícím období.

Rok 1938

Na základě Mnichovského diktátu podepsaného v září 1938 zástupci Německa, Anglie, Francie a Itálie bylo Československo přinuceno do 10. 10. 1938 postoupit pohraniční území, tzv. Sudety, Německu, Polsku a Maďarsku. Tento zásah družstevnictví tvrdě postihl. Vysoké ztráty vykázala všechna družstevní odvětví a jejich družstva. Následná okupace Československa v roce 1939, vznik Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu přinesly další razantní zásahy do činnosti družstev – plné podřízení nacistickému režimu, násilnou reorganizaci a de facto umrtvení družstevního života.

Rok 1948

Po skončení 2. světové války a osvobození Československé republiky se družstevníci aktivně zapojili do obnovy válkou zničeného národního hospodářství. Družstva začala navazovat na svoji předválečnou činnost.

Politický zvrat v únoru 1948 však znamenal konec demokratického vývoje v Československu a nastalé politické, ideologické a ekonomické změny společnosti tvrdě postihly i družstevnictví. Došlo k zestátnění četných družstev a družstevních podniků a dokonce k likvidaci vybraných sektorů družstevní činnosti (např. úvěrních a spořitelních družstev). Reorganizace družstevnictví dokončená v roce 1952 proběhla podle „scénáře“ vypracovaného na ÚV KSČ a přinesla ve svém důsledku přeměnu družstevních organizací na výkonné orgány pro plnění státem zadaných úkolů. Direktivní zásahy omezovaly činnost družstev, zbavovaly je podnikatelské iniciativy a účelově je zneužívaly. Byly porušovány základní družstevní principy.

Deformace družstevnictví, ke kterým došlo v následujících letech, pramenily z teorie, že družstevní vlastnictví a podnikání je nižší formou socialistického vlastnictví, které postupem doby zanikne.

Rok 1968

Začátek roku 1968 přinesl významné změny v politické sféře a naznačil perspektivu řešení nahromaděných problémů společenského života i národního hospodářství. Družstevnictví pohotově reagovalo na vzniklou situaci a vypracované Družstevní akční programy představovaly koncepci činnosti a poslání družstev v demokratické společnosti se začínajícím tržním hospodářstvím. Bohužel k jejich realizaci po okupaci 21. srpna 1968 nedošlo. Tvůrci Akčních programů byli v následujícím období normalizace tvrdě postiženi spolu s mnoha funkcionáři, vedoucími i řadovými pracovníky v systému československého družstevnictví. Federálnímu uspořádání Československa byla přizpůsobena i organizace družstevnictví. Byla obnovena řídící funkce státního plánu. Opět došlo k likvidaci vybraných družstev, či k jejich slučování. Přesto se družstva i nadále snažila v rámci daných možností zachovávat družstevní principy ve svém podnikání.

Rok 1988

Ta „poslední“ fatální osmička vyvrcholila, jak je všeobecně známo, o rok později. Opět zasáhla v plném rozsahu i družstevnictví. V souvislosti s politickým vývojem i společenskými změnami v Československu po listopadu 1989 bylo družstevnictví umožněno vrátit do své každodenní praxe tradiční družstevní principy a hodnoty. V roce 1990 došlo v družstvech a jejich svazech k demokratickým volbám všech družstevních orgánů a postupně byly odstraněny deformace vnesené do družstevnictví v dlouhém „normalizačním“ období.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Tímto je uzavřena kapitola stručného všeobecného přehledu vývoje družstevnictví na území České republiky, jejíž 9 částí (úvod, družstva spotřební, velkonákupní, výrobní, lidově-umělecká, bytová, zemědělská, peněžní a bankovní) jste si mohl přečíst v předchozích číslech Kulturní novin. 

V následujících příspěvcích bude věnována pozornost skupinám družstev, či jednotlivým družstvům, které se poněkud vymykaly svojí působností, neboť jejich činnost byla netypická vzhledem k ostatním družstevním odvětvím. Ale právě tato družstva jsou zajímavou součástí obrazu družstevních dějin. Navíc mnohé objekty, vzniklé původně jako družstva, dosud existují. Zároveň si připomeneme i nejznámější průkopníky a propagátory družstevních myšlenek u nás i v zahraničí.