Pot světí

Foto Tomáš Koloc

Malý výběr z poezie Zdeňka Hornera.


pot světí


tak jsem se marně namáhal

úchyty nahoře na lezecký stěně asi mi někdo namydlil

zapili jsme můj sešup večer Na kovárně

na špínu oken v přízemích při cestě k tobě páchli graffiti


a pak jsem koval kovadliny

usedlá stehna bloody mary

sliny se slily jako stíny – kéž nám žehná

cvakají bubínkový revolvery


na dveře škrábe dýler čehosi

ráno se pozornosti domáhá

nejdu snad ani pro fet – s oknem se uvnitř orosím

znovu se vnořím do naha


a dopoledne zlatou dávku

lásku až do celýho kraje – vydýchat

mrtví si sednem do tramvaje

kafky sou dneska netýkavky


a já ti ještě vůbec neřek

čeho se nemáš se mnou bát – a už se zavírají dveře

jako v tom pitomým krematóriu

hoříme přitom v Acapůlku a chtěli jsme bejt v Riu


(2011)


zdravé stanné právo


zdravotní drony dnes ráno úspěšně

zaútočily na kuřáky

počet nekuřáků opět významně stoupl o další

miliontiny procent


(2016)


sexitus


jaksi kdysi

napsal jsem si verš abych podle něj žil

aby z toho vylezl ten správný příběh

aby z toho alespoň někdo vylezl se zdravou kůží na nemocný trh

kde sextéti mají rozbojováno s běduíny

přetahují se o blaho apokalypsy

ale to už mne téměř nezajímá

doběhla mne chimérická anima

symetrická fena stařecké opatrnosti

vykousla sterilní vzteklinou

jakýsi meritorní orgán


a ženy už mě tak vzepjatě nezajímají

konečně mohu být úplně přecitlivělý feminista


ale

včera v noci jsem měl zas kompletní sen

takže kdo ví jak to je a čeho jsem ještě schopen


(2018)


Zdeněk Horner se narodil roku 1963 v Teplicích v Čechách. Ač agnostik, absolvoval Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Jeho hlavními zájmy jsou historie, poezie a filosofie a nekonfesní teologie – a jeho povoláním je genealogie. V KN byl zatím publikován rozhovor s ním o genealogii, a jeho text o příbuznosti Gustava a Zdeňka Mahlerových.