KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Příbuzní?

Tato otázka mě jako genealoga zajímala už dávno. Bezprostředně po nedávné smrti Zdeňka Mahlera vysílala Česká televize několikrát vzpomínková vyjádření Zdeňka Mahlera k různým kulturním a osobním událostem. V jednom z vyjádření pan Mahler velmi skromně a sympaticky uvedl svoje příbuzenství jako fakt, a dodal, že v soupeření s pracovitostí a dosahem své a Gustavovy práce v porovnání prohrává. V rozhovoru, který roku 2004 se Zdeňkem Mahlerem pořídil Tomáš Koloc a který byl 18. března 2018 vydán v Kulturních novinách, bylo pak řečeno:

„TK: Pane doktore, konečně mám možnost se vás zeptat na to, co mi vrtá v hlavě už léta: Jak je to s vámi a s Gustavem Mahlerem?

ZM: Samozřejmě, že jsem po tom pátral, takže mi rodokmen Mahlerů nakonec přistál na stole z několika stran. Mahleři se u nás pohybujou už po třicetileté válce, jsou to většinou židovští krčmáři a jsou po staletí usazeni pouze ve dvou vesnicích na Vysočině: ve Chmelné a v Lipnici (což je ta známá Haškova Lipnice). V první třetině devatenáctého století se pak jistý Šimon Mahler usadil v Kalištích, a jeho syn Bernard, Gustavův otec, si na výjezdu z obce pronajal hospodu. Bratr tohoto Šimona, Marek, byl můj prapradědeček, takže Gustav Mahler byl můj vzdálený prastrýc. U Mahlerů nebylo nic tak zvláštního brát si křesťanky, a to udělal i můj dědeček, když se dal pokřtít, aby si mohl za manželku vzít babičku – díky čemuž jsem já s jeho židovstvím už neměl za okupace větší problémy. Na Vysočině v té době byly německé jazykové ostrůvky a Mahlerova rodina spadala do jednoho z nich – zatímco ta naše z nich pravděpodobně právě tím dědečkovým sňatkem vypadla. Tak se stalo, že zatímco Gustav byl německy mluvící Mahler, já jsem česky mluvící Mahler.“

Otázka příbuznosti rakouského hudebního skladatele a českého publicisty mě zaujala i proto, že můj respekt a obdiv ke Zdeňku Mahlerovi je veliký. Dokonce jsem se před lety letmo setkal s jednou jeho vnučkou a málem jsem dostal možnost oficiálně tuto záležitost zkoumat. Jenomže k tomu nedošlo, a tak otázka zůstala mým doposud nedokončeným soukromým bádáním.

Zdeněk Mahler (1928 - 2018) se narodil 7. prosince 1928 v moravském Batelově v okrese Jihlava, katolickým rodičům, kteří oba pocházeli z Batelova. (Batelov se nachází v trojúhelníku Pehřimov-Jihlava-Batelov asi 10 km od obou měst.) Gustav Mahler (1860 - 1911) se narodil židovským rodičům z Lipnice a Ledče nad Sázavou 7. července 1860 v českém Kališti v okrese Pelhřimov, asi 5 km severozápadně od Humpolce. Obě místa jejich narození se nacházejí na Českomoravské vysočině a jsou od sebe vzdálena asi 30 kilometrů vzdušnou čarou.

Rodiče Zdeňka Mahlera dle katolické matriky byli Karel Ladislav Mahler, narozený 1. října 1901 v Batelově, a Marie, rozená Parkánová, narozená 19. března 1903 v Batelově. Rodiče Karla Ladislava Mahlera dle židovské matriky pro Pacov byli Eduard Josef Mahler, narozený 8. ledna 1867 v Jetřichovci u Pacova, a Marie, rozená Charvátová, narozená 19. května 1868 v Kopaninách u Nového Rychnova. Eduard Josef byl onen židovský dědeček dr. Mahlera, který se s Marií Charvátovou, katoličkou, oženil ve Vídni, kde se dal při té příležitosti pokřtít jménem Josef. Najít takový údaj nebylo donedávna nijak snadné. Nyní jsou ovšem vídeňské matriky digitalizovány a zdarma přístupné na internetu. Tak tomu v roce 2004 (tedy v době konání rozhovoru) ještě nebylo. Nicméně až potud popis Zdeňka Mahlera odpovídá.

Židovská komunita = ztížené pátrání

Dále se ovšem pátrá velmi těžko. První důvod proč tkví v tom, že nacisté v době holokaustu cílevědomě likvidovali všechny důkazy o existenci židovstva. Týkalo se to i židovských matrik. Díky duchapřítomné a hrdinské akci některých českých archivářů se nám dochovalo sice torzo (ale jedno z největších v Evropě) těchto matrik kdesi ve sklepeních státního archivu. Dnes jsou již tyto matriky digitalizovány a veřejně přístupné na stránkách Národního archivu. Druhým ztížením byly „osvícenské“ zákony, týkající se židovské komunity. Marie Terezie a Josef II. nařídili židům přijmout evropská jména (o této dějinné události KN před nějakým časem uveřejnily fejeton). Původně se židé jmenovali například David ben Jitzchak (David, syn Izáka), nově se takový David jmenoval třeba David Hoffman. Josefínské reformy dále židům umožnily volnější život postupně i mimo ghetta. Byl to delší proces. Zprvu se židé museli vystěhovat z měst na venkov. Později mohli získat tzv familiantské právo, tj. na určitém místě za poplatek se směli usadit a mít potomky. Ohledně nich se dochovaly tak zvané seznamy familiantů. Ostatní rodiny, které na poplatek neměly, se nesměly ženit či vdávat a mít děti. Proto se občas stávalo, že familiantské rodiny často adoptovaly nalezence, který byl ve skutečnosti nemanželským dítětem bratra či sestry onoho familianta (tak tomu bylo například s Nathanem Redlichem z Hodonína, o němž se spekuluje, že byl biologickým otcem Tomáše Garrigue Masaryka). Relativně rovnoprávného postavení židé dosáhli až po vydání občanského zákoníku v roce 1867.

Předci Zdeňkova dědečka

Židé to věru v našich krajích v minulosti neměli snadné – a proto to nemáme snadné ani my genealogové, zkoumající jejich rody. V hodnocení uvedených faktů musíme vycházet z nepřímých informací. Jsou to především dostupné mladší rodinné zápisy v matrikách, kde se uvádějí často prarodiče narozené osoby. Případně jde o zápisy, které předchozím neodporují a na základě souvisejících dat vypovídají o jiné bližší osobě. Z těchto pramenů se dá usuzovat, že rodiče Eduarda Josefa Mahlera (tedy dědečka dr. Zdeňka Mahlera), byli: otec Marek Mahler, narozen před rokem 1840 v Proseči u Pošné nedaleko od Pacova, a matka Anna, rozená Maříková, narozena před rokem 1840 v Jetřichovci u Pacova. Zmínil jsem, že pacovské matriky před rokem 1840 se nedochovaly, ale v zápisu matriky narození pro rok 1843 nalézáme Markova bratra Lazara (Lazar Mahler, narozen 19. prosince 1843 v Proseči u Pošné, jehož otcem byl Lazar Mahler, narozený odhadem 1800 v Proseči u Pošné, a matka Marie, rozená Grossová, narozená v Košeticích. Podle toho prapradědečkem Zdeňka Mahlera nebyl Marek, jak uvádí dr. Mahler, ale Lazar Mahler, který je doložen v seznamech familiantů, neboť 20. března 1827 zaplatil familiantní poplatek. Je zde doložena ještě jeho manželka (o níž dle jména Ludmila nevíme nic) a otec Bernard Mahler, praprapradědeček Zdeňka Mahlera, jehož narození by mohlo být odhadováno kolem roku 1775.

Gustavovi předci

Rodiče Gustava Mahlera podle židovských matrik byli Bernard Mahler, narozený 14. srpna 1827 v Lipnici nad Sázavou (téhož roku, kdy se v březnu „zapsal a zaplatil“, a tedy pravděpodobně i ženil, prapradědeček Zdeňka Mahlera Lazar, syn muže, který se také jmenoval Bernard…), a Marie, rozená Hermannová, narozená 2. března 1837 v Ledči nad Sázavou. Prarodiče Gustava Mahlera byli dle židovských matrik a familiantského seznamu: Šimon (Symeon, Samuel) Mahler, narozený kolem roku 1800 v Chmelné u Světlé nad Sázavou, a Marie, rozená Bondyová, narozená v Kališti neznámo kdy. Zda měl Gustavův dědeček Šimon bratra Marka, jak tvrdí doktor Mahler, se ovšem nedá zjistit. Jen to, že Šimon měl dle familiantského seznamu otce Josefa Mahlera, narozeného okolo roku 1775, snad ve Světlé nad Sázavou, a matku Rozálii, rozenou Schickovou, o níž nevíme kromě jména nic. Z familiantského záznamu známe i jméno jeho otce: Samuel Mahler (prapradědeček Gustava Mahlera), narozen odhadem kolem roku 1750 neznámo kde.

Shrnutí

Dle výše uvedeného tedy zjišťujeme, že Marek byl Zdeňkův pradědeček, nikoli prapradědeček. Ten se jmenoval Lazar a nemáme žádný doklad, že by byl bratrem Gustavova dědečka Šimona. Sice žili ve stejné generaci a nedaleko od sebe, ale měli prokazatelně zcela jiné rodiče, přičemž nebyli adoptovaní nalezenci. Možnou příbuznost bude tedy možné hledat nejdříve až v generaci datované kolem roku 1775. Šlo by tedy o příbuznost mezi Gustavovým pradědečkem Josefem a Zdeňkovým praprapradědečkem Bernardem. Zde by bylo vodítkem i jméno Bernard, které se objevuje v obou rodech. Zde lze ovšem už pátrat těžko, neboť se dostáváme před rok 1775, kdy byla „císařsky zregulována“ židovská populace a identita – a i jejich evidence. Spolehlivým důkazem by ovšem byl genealogický test DNA mezi žijícími potomky obou rodin. Kdo je ovšem přesvědčí, aby dali geny dohromady? Je to ovšem mnohem pravděpodobnější, než že se zázračně naleznou historické dokumenty prokazující tuto příbuznost před rokem 1775, tedy rokem "židovského zákona", jímž začala občanská evidence židovských rodin. Pokud by se ovšem takové dokumenty, uniklé nacistickému ničení, nakrásně našly, pátrání by bylo ztížené faktem, že předkové Zdeňka ani Gustava Mahlera v té době s největší pravděpodobností ještě nenesli evropské příjmení Mahler (staroněmecky "Kořenář"), pocházející nejspíš z původního zaměstnání členů rodu.