Úvahy o tom, co bylo dříve a stále ožívá v nových podobách.

Jaroslav Kovanda vydal pozoruhodnou knihu Třešňové týdny, která nastavuje zrcadlo „padni komu padni“ jednomu z nejtíživějších období českých dějin – nacistické okupaci a první dekádě totalitního socialismu.

Maltský spisovatel Immanuel Mifsud se ve své autobiografické knize otevřeně zamýšlí nad tím, jak se v současném světě proměňuje tradiční otcovská a synovská role.

Hana Šěrcec žila jako Lužická Srbka, zavražděna byla jako Židovka. 9. a 10. listopadu jsme si připomněli 80 let od Křišťálové noci, pogromu na Židy v Německé říši (včetně těch, kteří zůstali v pohraničních oblastech, které měsíc předtím po Mnichovu Československo „říši“ odstoupilo). 15. srpna také proběhlo sté výročí od narození Hany Šěrcec z hornolužických Hórek. Holčičku židovských rodičů si osvojila Lužická Srbka Marja Šěrcec, nechala ji pokřtít a vychovala v lužickosrbské katolické identitě. Po nástupu nacistů dostala Hana zákaz chodit v lužickosrbském kroji, pracovat v cizí domácnosti, navštěvovat kostel, veřejné zábavy, a dokonce i používat veřejné cesty. Její pronásledování vyvrcholilo v roce 1942, když byla odvezena k výslechu, uvězněna a odvlečena do koncentračního tábora v Lodži, kde o rok později zemřela. Psychologickou novelu Židowka Hana o jejím životě napsal v roce 1963 lužickosrbský spisovatel Jurij Koch. Přinášíme z ní ukázku, kterou exkluzivně přeložil Radek Čermák.

Ukázky básní polského básníka v překladu Libora Martinka, který připravil i básníkův životopisný medailon. Redakce Kulturních novin navíc připomíná, že Libor Martinek se stal laureátem 67. ročníku Ceny svazu polských spisovatelů v zahraničí za popularizaci česko-polských kulturních vztahů.

Fejeton o bloudění k počátkům.