Josef Javora
Josef Javora (1934−2002) byl kněz tajné církve, pracoval jako nástrojař v Kovolitu Modřice. Od roku 1996 působil jako řeckokatolický farář v Kroměříži. Básně pocházejí z posmrtně vydané sbírky Výběr z hroznů (Matice cyrilometodějská 2006).
Změna
Je neklid v ovzduší
a stromy údy lomí
čas dozrál pro duši
Už vykročili chromí
Již znehybněli čilí
by dostali čas k zrání
neb nejsme pokročilí
nejsme-li lisováni
Co bude nevíme
Jsou odkotveny lodě
Pán vyjevuje plán
jak slunce na východě
V naději objímám
své sutiny a zlomky
však skrze důvěru
již prorůstají stromky
Z našeho selhání
je použita šťáva
pro nové konání
co Bůh jen dokonává
Seschlí a zesláblí
jak semeno co musí
padnout a zetlíti…
jinak plod nikdo neokusí
Stanice
Ach …
kéž bych jednou
mohl pokračovat
započatým směrem
Mé dny už blednou
a já se nechci chovat
jak bahnitý terén
Nuž …
přiznejme si
budeme vystupovat
jen nevíme v které
Šraňky se zvednou
a my budeme trvat
a dál pojedem tím směrem
Nechci
Kolečka špon dovezu
až k tvému laus tibi
přes dílnu nevymetenou
a přeplněnou sliby
stále a stále hromadí se
jako mé chyby
Nechci být věčně
vracející se s prázdnou
ze smutných rybářů
„co kdyby“
kterým ne ryby síť
ale síť trhá ryby
Přímka nás nespasí
Odkud až kam ta míra
nám vždycky chyběla
vynechávka či díra
po křídle anděla
Chtěla jsi přímočaře
a zapomněla jsi
v meandrech života že
přímka nás nespasí
V geometrii vztahů
jsou zakřivenosti
mající svoji váhu
jen díky milosti
co jako rosa kane
v přímosti neslýchané