Psali jsme před nedávnem (viz. Kauza Salm: Amatérský a zbytečný pokus o očistu na ČT1 ) o manipulativní reportáži ČT (Archiválie vyvrátily kolaboraci hraběte Salma s nacisty, 13. července, 18.00, ČT1), která nekorektně interpretovala dokumenty s údaji o vztahu knížete Salma k nacistickému státu a celkovým vyzněním ponechala ve vzduchu jako nedořešený osud restitučních nároků Salmových dcer. Veřejnoprávní médium se nechovalo korektně ani v dalším dějství.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou (letos 21.− 28. července) jsou významným moravským hudebním fenoménem. Pro dlouhodobě – i v mezinárodním kontextu – objevnou a zajímavou dramaturgii, stejně jako pro překrásné prostředí, v němž se odehrávají. A také pro jejich pojetí slova folkový, které tu dostává zcela jinou dimenzi.

Třicátník Kamil Bouška se ve své prvotině prezentuje jako básník se smyslem pro metafyziku, poučený surrealismem i civilismem, čtyřdílná kniha navíc dokazuje autorovu schopnost neupadnout do monotematičnosti.

V sobotu 28. července jsme si připomněli sté výročí narození legendárního lidového písničkáře Františka Hřebačky z Mikulčic, všestranné osobnosti moravské kultury, kterou zná široká veřejnost pod pseudonymem Fanoš Mikulecký (zemřel 23. března 1970). Jeho odkaz nelze schovat jednoduše pod nálepku sentimentu novodobých jihomoravských písní. O tom píše písničkář Vladimír Merta, do jehož života vstoupil Mikulecký při práci na scénáři filmu Opera ve vinici (1981).

Josef Javora (1934−2002) byl kněz tajné církve, pracoval jako nástrojař v Kovolitu Modřice. Od roku 1996 působil jako řeckokatolický farář v Kroměříži. Básně pocházejí z posmrtně vydané sbírky Výběr z hroznů (Matice cyrilometodějská 2006).

Jak tak člověk chodí ulicemi, nemůže si nevšimnout, že od začátku naší proslulé hospodářské krize vyrostlo v centru Brna víc luxusních restaurací, hotelů a kaváren než za celé předchozí dvacetiletí relativní prosperity. Výrazně ovšem přibylo také těch, kteří pijí prostě na ulici.