Čtrnáctideník Kulturní noviny
16. číslo pondělí 16. 7. 2012
TFF Rudolstadt 2012: Čína jako téma
Slavný festival, který v Evropě stěží hledá konkurenci, uzavřel další úspěšný ročník. Letošním hlavním tématem byla Čína a „magickým nástrojem“ concertina. Dramaturgie festivalu tím však nebyla zdaleka vyčerpána. Návštěvník mohl od 5. do 8. července objevovat hudbu například z Chile, Balkánu, Mali, Jižní Afriky či Velké Británie. A k tomu zhlédnout výstavu ke stému výročí narození otce moderního folku a protestsongu Woodyho Guthrieho.
Malebné durynské městečko Rudolstadt ožilo ve čtyřech dnech několika desítkami tisíc návštěvníků. První den jich bylo něco přes deset tisíc, v sobotu přesáhl počet 28 tisíc. Celkem zhruba 85 tisíc diváků navštívilo 358 vystoupení na více než dvaceti ... více »
Politická kultura na bodě nula. Odkud začít?
Chování ministra financí Miroslava Kalouska je dlouhodobě problematické. Kdo jen trochu sleduje záznamy ze schůzí Sněmovny, musí si všimnout častého přezíravého tónu, nadávek a dehonestací, jimiž jsou Kalouskovy vstupy charakterizovány. Začít polemický příspěvek tím, že protivníka ponížím osobním výpadem, je příznakem odborné slabosti, neřku-li lidské sprostoty.
Už se snad konečně jasně vyjevuje i těm, kteří reformám fandili, že Kalousek je jako reformátor státních financí dlouhodobě neúspěšný (viz výsledky za první pololetí letošního roku – DPH, schodek rozpočtu, dynamika ekonomiky) a že mystifikuje svými ... více »
Válka, která neskončila (část I)
Ani padesát let po válce ve Vietnamu nemůžeme konstatovat, že by skutečně byla u konce. Stále se v důsledku chemické kampaně zahájené na začátku války rodí postižené děti.
Před padesáti lety přešel prezident Kennedy od podpory brutálního režimu v Saigonu k přímému bombardování Jižního Vietnamu napalmem a pumami. Výsledek? Tři země „vybombardované do doby kamenné.“ [1] Asi čtyři miliony mrtvých a nespočet vysídlených ... více »
Grafické listy Karla Demela
Galerie 12 v Náměšti nad Oslavou má pestrý výstavní program. Objevují se v něm i přední autorská jména našeho současného výtvarného umění z různých tvůrčích disciplín.
O letních prázdninách uvádí Galerie 12 kolekci grafických listů Karla Demela (1942). Autor, někdejší žák profesora Zdeňka Sklenáře na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a člen prestižního Sdružení českých umělců grafiků Hollar, stojí po desetil ... více »
Další literární mapa norské povídky
Kniha norských próz přeložených studenty pražské nordistiky, nazvaná Se světem nepohneš, představuje hlavně takové autory, kteří znamenají prověřené jistoty.
Antologií povídek z různých jazykových oblastí vyšlo po roce 1989 dosti velké množství. Prakticky všechny byly zaměřeny na „plošné pokrytí“ určité národní literatury či její generační části. Záměrem editorů bylo zachytit „daný stav“ v jeho pestrosti ... více »
O vzniku hlaholice
15. června byly ve Slovanském hradišti v Mikulčicích vyhlášeny výsledky šestého ročníku literární soutěže Skrytá paměť Moravy, pořádané pod záštitou Jihomoravského kraje, tentokrát s podtitulem Továrna Evropa… vyrobeno na Moravě. V kategorii od dvanácti do patnácti let zvítězil Milan Chrobák z Nového Jičína s následujícím textem.
Tož děcka, budu vám vyprávět o vzniku hlaholice. Posaďte sa a nedělajte rachot: Jednoho mokrého rána z lesů stúpaly mraky páry a všude, kde sas nadechl, si cítil mokrý svěží vzduch. Tu vylezl sem před dřevěnku, kterú sem rukama holýma stavěl, a star ... více »
Pavla Medunová
Pavla Medunová (1978) je knihovnice, žije v Praze, publikovala na serveru www.totem.cz. Básně pocházejí z její první sbírky Za každý vnější den (Masarykova univerzita Brno, 2012).
umřel promiň mi promíjej mi nohy si umývám tesáky čistím večery přehrávám jak herci v národním v národním hokejisti tuhle jsem prošla zdí opilá v hodkovičkách jinačí svět se zdá tys mi to vyčet tygr tu chcí ... více »
Jistý příklad
Mezi fejetonisty Kulturních novin se nyní zařadil také Robert Musil (6. 11. 1880 – 15. 4. 1942), autor světoznámých románů Zmatky chovance Törlesse nebo Muž bez vlastností. Může to připomínat situaci, když divadlo Semafor zhudebnilo báseň Williama Shakespeara a Jiří Šlitr pak hovořil o Shakespearovi jako o tom hochovi, co mu taky občas dělá texty. Není to však samoúčelné: text datovaný 18. března 1925 až nečekaně jasnozřivě předpovídá současné poměry ve zdravotnictví a zároveň je připomínkou časů, kdy se ještě spisovatelé zajímali o svět okolo sebe.
Vzpomínáme si na Hocheneggovu vídeňskou aféru, která povstala z toho, že známý klinický lékař vytýkal v univerzitní přednášce lékařům, že dávají a berou provize za doporučení pacientů, kteří potřebují péči specialisty nebo operaci. Něco takového se ... více »