Falešná hra na morální symboly (dokončení)
Rozbor a odkazový opravník elitami oblíbených omylů.
V předchozí části tohoto článku (1) jsme rozebrali tři teze profesora Tomáše Halíka, které proslovil 23. dubna tohoto roku v pořadu Interview ČT24 (2). Ve svém rozboru jsme se snažili dobrat způsobu, jakým to, co se dnes nazývá českou elitou, praktikuje své vidění světa podle dvojího metru. Dnes se zaměříme na další tři vyjádření pana profesora z tohoto pořadu.
„Nejnebezpečnější je informační válka ze strany Ruska. Ruští agenti chtějí zničit naše veřejnoprávní média. Útočí na nás ruské imperiální zájmy.“
Rusko nemůže naše dnešní veřejnoprávní média zničit, neboť se dávno zničila sama: když (stejně jako za někdejší nadvlády Vídně, Berlína a Moskvy) přistoupila na to, že se stanou hlásnou troubou tentokrát jednostranné propagandy Washingtonu, a to někdy opravdu velmi hloupě aplikovanou. Jiří Schmied ze serveru Disidenti.org se zabývá tím, že zaznamenává a „reklamuje“ doložitelné lži, které zazní v našich veřejnoprávních médiích. Exemplárním příkladem je naprosté obracení dějin druhé světové války, v níž nejenže z pozemních armád, které osvobozovaly naši zemi (rudé, americké, rumunské, belgické, ruské osvobozenecké, československé a polské zahraniční), je z drtivé většiny zviditelňován jen podíl americké armády. Ale v níž je též za jejího původce opakovaně uváděn Sovětský svaz (který je v ČT prezentován jako „Rusko“) a Česká televize se omluvě za tento diskurz sveřepě vyhýbá (viz o tom série článků na serveru Disidenti.org: 3, 4, 5, 6, 7).
Televizní debaty ve „veřejnoprávním médiu“ jsou pak vedeny způsobem, v němž moderátor očividně nadržuje názorům establishmentu a představitel opozice je do nich pozván nanejvýš jako užitečný blbec (8). To by například v britské BBC, v níž existuje železný zákon nestrannosti moderátora a časové i prestižní vyváženosti stran, vůbec nebylo možné…
Co se týká imperiálních zájmů Ruska, jistě existují, ale necháme-li hovořit suchá čísla, poměr válečných operací, které od vzniku Ruské federace vedly Spojené státy americké a nově vzniklý ruský stát, je 68 ku 13 (9, 10) a počet vojenských základen obou velmocí v zahraničí je ještě výmluvnější (11).
A ještě jeden exemplární příklad měření dvojím metrem: Tomáš Halík dlouhodobě stojí proti cenzuře v ruských médiích, nicméně nikoli proti kulturnímu rasismu, s nímž byla na Ukrajině zákonem zakázána projekce všech ruských filmů od roku 2014 – a to bez výjimky (12). Proti tomuto ustanovení, které nezná obdoby například po celou dobu studené války mezi bloky, ovšem nikdy neprotestoval, ani se o nich nikdy nezmínil (a to jsme jeho mediální výstupy prostudovali opravdu důkladně).
„Křesťanskými hodnotami, k nimž je třeba se hlásit, jsou: solidarita, ochrana životního prostředí, odpuštění, milosrdenství, sociální spravedlnost.“
S tím nelze než souhlasit. Je však Tomáš Halík se svými politickými preferencemi tím, komu můžeme svěřit ochranu sociální spravedlnosti v naší zemi? Profesor Halík je například podepsán pod výzvou, která svého času nabádala k ratifikaci krajně asociální smlouvy (13), provázané se sítí chystaných euro-americko-světových dohod o volném trhu (TPP, TTIP, TiSA a podobně), které jsou projednávány a zaváděny s vyloučením občanů zúčastněných států a v souvislosti s nimiž se mluví o gigantickém pádu sociálních a ekologických práv a standardů (viz i komentář Jiřího Hlavenky v KN 7/2016 – 14).
Hlavní politickou veličinou je pak pro profesora Halíka jejich hlavní propagátor Karel Schwarzenberg: „Karla Schwarzenberga dobře znám a dám za něj ruku do ohně. Obdivuji jeho lidskou zralost, mravní pevnost, vzdělanost, poctivou křesťanskou víru, vědomí odpovědnosti za zemi a zejména spojení noblesy s laskavostí a skromností. Kdosi o něm výstižně řekl, že mluví se stejnou úctou a pozorností s anglickou královnou jako s jakýmkoliv člověkem na ulici... Pokud ho někteří budou chtít podpásově špinit poukazy na pana Kalouska a Nečasovu vládu, ať si položí otázku, jak by vypadala vláda a TOP 09, kdyby její negativa nevyvažoval Karel Schwarzenberg, a jaká by nastala alternativa, kdyby tato vláda padla. Byl jsem svědkem toho, jak se v mladé generaci, zejména mezi studenty, kolem úmrtí Václava Havla probudila touha pokračovat v tom nejlepším, co si spojujeme s Havlovým jménem – nyní se tato naděje přicházející generace obrací ke Karlu Schwarzenbergovi a k lidem v jeho blízkosti a určitě by neměla být zklamána: je zde veliký mravní potenciál pro budoucnost naší země.“ (15)
Nesporný mravní a lidskoprávní kapitál Karla Schwarzenberga, který získal v době studené války podporou Charty 77 či českých umělců, jako byl Milan Kundera, Karel Kryl či Ivan Martin Jirous, je ovšem poněkud poskvrněn jeho dnešní podporou drakonického islamistického režimu v Saúdské Arábii, který nyní vede vyhlazovací válku v Jemenu (a to nejen podporou morální, ale i faktickou v podobě schválení dodávek zbraní, 16). Saúdský režim je znám jako favorit žebříčku nejhorších zřízení co do lidských práv. Počet poprav v zemi (včetně rozsudků za „zločiny“, jako je homosexualita či ateismus) dosáhl vloni čísla 157 (17). Schwarzenbergova manažerská role ve funkci ministra zahraničí pak byla poskvrněna zrušením desítky českých velvyslanectví a zastupitelství, často v zemích, jejichž zřízení či strategie nevyhovovaly ministrově linii – jako byla Venezuela či zmíněný Jemen (18). V rezortu politika, který se svého času s obdivuhodnou upřímností přiznal, že v době restitucí uměl použít i korupci (19), je pochopitelné, že zde byly pod koberec zametány i další korupční kauzy (20).
„Vyzdvihuji vizi papeže Františka.“
Jednoznačně ano. Papež František ale během svého projevu, který 24. září 2015 pronesl v americkém Kongresu (viz jeho překlad v KN 41/2015 – 21), řekl mimo jiné i následující:
„Je tu však také jiné pokušení, před nímž se obzvláště musíme mít na pozoru: zjednodušující redukcionismus, který vidí pouze dobro nebo pouze zlo, či chcete-li pouze spravedlivé nebo hříšníky. Současný svět se svými otevřenými ranami, které poznamenávají mnoho našich bratří a sester, od nás vyžaduje, abychom se postavili veškerým formám polarizace, které ho rozdělují na tyto dva tábory. Víme, že pokoušíme-li se osvobodit od vnějšího nepřítele, můžeme být v pokušení posilovat nepřítele vnitřního. Napodobování nenávisti a násilí tyranů a vrahů je nejlepší cestou k tomu, jak stanout na jejich místě.“
„Politika je naopak výrazem naléhavé potřeby soužití, abychom společně budovali jedno z největších společných dober, dobro společenství, které se vzdává partikulárních zájmů, aby se ve spravedlnosti a míru dělilo o svá dobra, zájmy a společenský život.“
„Do této země přišly v minulých stoletích miliony lidí, aby uskutečňovaly sen o budování budoucnosti ve svobodě. My, lidé tohoto kontinentu, nemáme strach z cizinců, protože většina z nás kdysi byla cizinci. Mluvím k vám o tom jako syn přistěhovalců a s vědomím toho, že mnozí z vás jsou také potomky imigrantů. Bohužel práva těch, kdo tu byli dlouho před námi, nebyla vždy respektována.“
„Zapamatujme si zlaté pravidlo: ‚Co chcete, aby lidé dělali vám, to všechno i vy dělejte jim‘ (Matouš 7,12). Toto pravidlo nám jasně ukazuje směr. Jednejte s jinými se stejnou láskou a soucitem, jak chcete, aby se zacházelo i s vámi. Snažme se zajistit druhým stejné možnosti, jaké hledáme pro sebe. Dovolme jiným, aby se rozvíjeli tak, jak sami chceme, aby se pomáhalo nám. Jednoduše řečeno, jestliže chceme bezpečnost, dávejme bezpečnost; chceme-li život, dávejme život; chceme-li příležitosti, zajišťujme příležitosti. Míra, kterou uplatňujeme vůči jiným, je mírou, kterou čas naměří nám.“
„Podnikatelská aktivita je ušlechtilé poslání zaměřené na produkci bohatství a zlepšování světa pro všechny a může to být velmi plodný způsob podpory regionu, ve kterém působí, pokud chápe, že vytváření pracovních míst je neoddělitelnou součástí její služby obecnému dobru.“
„Musíme si na tomto místě položit otázku: proč se prodávají smrtonosné zbraně těm, kteří mají v plánu působit nevýslovné utrpení jednotlivcům i společnostem? Bohužel, jak všichni víme, odpověď zní: pouze pro peníze, peníze prosáklé krví, často nevinnou krví. Tváří v tvář tomuto spoluvinnému a hanebnému mlčení je naší povinností konfrontovat se s tímto problémem a zastavit obchod se zbraněmi.“
Závěr
Přinesli jsme snad dostatek důkazů, že hlásit se k výše uvedeným větám papeže Františka je od Tomáše Halíka alespoň částečně pokrytectví. Tomáš Halík je představitelem „elit“, u nichž lidský obsah plně neodpovídá jejich proklamovanému obalu. I tyto „elity“ jsou vinny rozdělením naší společnosti a rozdmýcháváním vášní v ní, tedy tím, z čeho obviňují výhradně své politické protivníky. Proto ani profesor Halík, ani kdokoli, komu zatím pomáhal do prezidentského křesla, není pro většinu naší společnosti přijatelný. A to především pro svou nekonzistentnost s podstatou západních hodnot, o nichž jsme toho od osobností typu profesora Halíka už tolik slyšeli.
Marek Řezanka: Falešná hra na morální symboly (1. část) – KN 18/2016