Braňte se včas!
Přinášíme rozhovor Petra Umlaufa s Ludvíkem Hovorkou (KDU-ČSL). Bývalý poslanec dnes působí v soukromém sektoru, avšak nepřestal se zabývat politikou a legislativou a kandiduje do Senátu. V Kulturních novinách jsme přinesli v minulosti Hovorkovy fundované rozbory situace ve zdravotnictví a současný rozhovor přebíráme se svolením ze serveru www.umlaufoviny.com.
Náš předposlední rozhovor[1] končil otázkou: Platí pro vás teze, že méně státu znamená více svobody?
Neplatí. Jsou oblasti, ve kterých má stát své nezastupitelné místo, jako jsou zdravotnictví, sociální oblast, školství, ochrana životního prostředí, infrastruktura a podobně. Jakékoliv pokusy uvolnit prostor pro působení soukromých subjektů v oblasti zdravotních pojišťoven a nemocnic skončí nesvobodou a obrovským utrpením pro většinu občanů a obrovskými zisky pro několik lidí. Stačí se podívat do Spojených států a na četné pokusy umožnit konečně všem občanům USA přístup ke zdravotní péči. Je zajímavé, že zákon o povinném zdravotním pojištění tam někteří politici považují za ztrátu části americké svobody. Ale jsem přesvědčen, že většina občanů České republiky by si takovou svobodu (nemít zdravotní pojištění) nepřála. Zejména poté, co by zjistili, že bez zdravotního pojištění jim například nebude stačit veškerý jejich majetek na uhrazení nezbytného léčení. Bohužel i v případě, že zdravotní pojištění u nás zůstane povinné, avšak jeho správu převezmou soukromé společnosti a začnou systém měnit směrem k soukromému pojištění, zůstanou občanům oči pro pláč. Každoroční koláč 220 miliard ve zdravotním pojištění je tak chutný, že o něj neustále usilují ti, kteří chtějí pohádkově zbohatnout.
Co se stalo s lidovci?
KDU-ČSL po neúspěšných volbách do poslanecké sněmovny v roce 2010 uhradila své dluhy. Bylo zvoleno nové vedení, ve kterém jsou mladí lidé nezatížení žádnými kauzami. Řada politiků, kteří upřednostňovali osobní kariéru, odešla do TOP 09. Stále více se ukazuje, že odchod několika bývalých vysoce postavených politiků KDU-ČSL pomohl. V současné době se KDU-ČSL připravuje na říjnové krajské a senátní volby.
Poslední rozhovor z roku 2011 se už jmenoval Život bez mandátu. Jak hodnotíte státní ekonomiku ze současné pozice živnostníka?
Sleduji obrovský nárůst administrativy, jak ve státní správě, tak samosprávě i ve firmách. Je to v naprostém rozporu s tím, co se neustále slibuje. Například vynález daňově přenositelnosti v DPH je tak šíleně náročný, že mnozí účetní jsou frustrováni z toho, co mohou „ti nahoře“ ještě vymyslet. Před několika lety se slibovalo zásadní zjednodušení stavebního řízení, opak je pravdou. Stále chybí jasná pravidla a v mnoha případech se liší výklady zákona různými úřady, což je naprosto tristní. Stále platí, že podvodníci jsou zvláště chráněný živočišný druh a lidé, kteří z různých podivných důvodů mají bydliště na takzvané úřední adrese, vesele podnikají a mnohé firmy mohou přivést ke krachu. To, že se jedná o úřední adresu, většinou zjistíte, až se obrátíte na policii. V řadě případů některé firmy odeberou zboží či práci a pak nezaplatí. Postupně původní firmu, které jste dodali zboží a práci, převedou na bílého koně a bez uzardění začnou podnikat v jiné firmě s čistým štítem a několika statisíci až miliony do začátku. To se to podniká! A stát to nezajímá a nechce to ani řešit. Podáte trestní oznámení a za dva roky vám státní zastupitelství napíše, že věc byla odložena.
Evropská komise překvapivě po letech zjistila, že u nás neexistuje systém kontroly čerpání evropských dotací. Když jsem na to upozorňoval ještě bývalého ministra financí pana Eduarda Janotu při interpelacích, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Místo toho, aby u nás směřovaly evropské dotace do důležitých infrastrukturních programů, vyhodila se spousta miliard na nesmyslné projekty, z nichž řada má pochybné využití. Záměr byl zřejmý – čím více programů, tím menší kontrola a tím větší možnosti pro zneužití prostředků. Současná vláda se soustředila na úspory až primitivní škrty a zanedbala podporu růstu ekonomiky. To se projevilo ve stavebnictví poměrně dramaticky, byly škrtnuty fungující systémy podpory, například rekonstrukce panelových domů, a výsledkem byl obrovský propad stavebnictví. To má samozřejmě vliv na zaměstnanost a nízkou daňovou výtěžnost.
Jste známý odpůrce „zdravotních reforem“, naposledy v rozhlasovém vysílání Studia Stop (14. 6. 2012). Jak to s péčí o zdraví vypadá nyní?
Slovo reformy už dávno nemá svůj správný význam. Slovo reforma dříve znamenalo většinou změnu něčeho dosud zavedeného a překonaného na kvalitativně vyšší stupeň. Avšak to, co plodí ministerstvo zdravotnictví a poslanci vládní koalice v návrzích zákonů a v pozměňovacích návrzích, nejsou žádné reformy, ale postupné kroky k privatizaci nemocnic a zdravotních pojišťoven a k tomu, aby lidé ze svého zdravotního pojištění, které si platí, dostali stále méně zdravotní péče. Občanům tyto změny nepřinesou nic dobrého. Cílem je, aby zdravotní pojišťovny ušetřily, ne však ve prospěch poskytnutí více péče svým klientům, ale ve prospěch firem, které je ovládají nebo které jsou různým způsobem na systém financování zdravotní péče napojeny. Současné kroky v nesystémovém utlumování různých nemocnic a v jejich rozdílném financování povedou k tomu, že řada nemocnic skončí, protože nebude možné je ufinancovat.
Poté přijdou soukromí investoři, kteří v těchto nemocnicích obnoví činnost v původním rozsahu nebo v nich zřídí léčebny dlouhodobě nemocných za podstatně lepších podmínek, než jsou dnes nastaveny. Potom se obnovené nemocnice rázem stanou ziskovými a jejich provozovatelé budou považováni téměř za spasitele, protože zachrání služby pro občany i práci pro zdravotníky. Pokračují kroky k postupnému ovládnutí zdravotních pojišťoven soukromým kapitálem. Nejdříve se připravuje sjednocení všech pojišťoven pod jeden zákon. V tom zákoně je napsáno, že pokud se některá zdravotní pojišťovna dostane do finančních potíží, převezme klienty zdravotní pojišťovna, která bude mít největší příjmy na jednoho pojištěnce. Ve zdravotnických kruzích se už šušká, která z nich to bude.
Co nás tedy v pojištění čeká?
Současné všeobecné zdravotní solidární pojištění, v jehož rámci máte kryta veškerá rizika z onemocnění a úrazu, se má začít měnit tak, aby si zdravotní pojišťovny údajně mohly konkurovat. Znamená to, že ministerstvo zdravotnictví zákonem umožní, aby zdravotní pojišťovny mohly vytvářet různé zdravotní plány pro své pojištěnce. Pojištěnci mají začít platit pojišťovně ke svému zdravotnímu pojištění navíc ještě sumu cca tisíc až dva tisíce korun ročně. Ve výši této částky budou pojišťovny licitovat, aby přetáhly co nejvíce klientů. Dalším krokem bude zavedení různých pojistných plánů. Nejdříve zřejmě pojistné plány standardní a plány řízené péče. Pojišťovny nabídnou klientům zařazení do úsporného plánu řízené péče. To znamená, že pojištěncům například sníží odvody o jedno procento (o pár desítek korun až stokorun měsíčně) jako velmi výhodnou pojistku za to, že pojištěnci budou smět jenom k určitým lékařům, do určitých nemocnic a budou dostávat jenom určité léky. A samozřejmě budou mít vyšší spoluúčast – podobně jako u soukromého pojištění auta. Pokud budete mít úraz nebo nemoc, pak za ošetření a léčení zaplatíte vyšší spoluúčast, protože zjistíte, že jste byli pojištěni jenom na menší úhradu pojišťovny. Výsledkem budou obrovské úspory pojišťoven plynoucí jejich soukromým majitelům nebo ovládajícím firmám. Toto bude ten podstatný krok, který „zreformuje“ naše zdravotnictví tím, že ho postupně přemění na soukromé a na obrovsky výdělečný podnik pro pár jedinců, kteří dnes ovládají stále větší rozsah financování a poskytování zdravotní péče a rovněž, prostřednictvím politiků, také ovládají hlasování ve sněmovně. A z tohoto bodu již nebude návratu k současnému všeobecnému a solidárnímu pojištění. Začnou obrovské tragédie lidí, kteří najednou zjistí, že jim pojišťovna nepomůže, jedině za obrovský příplatek, na který nebudou mít. To bude cena za možnost svobodně se rozhodnout a mít pojistku na míru!2
Kandidujete jako senátor obvodu č. 80 (Otrokovice) a vaši kandidátku podporuje zlínská organizace Strany zelených? Jak jste přišel k tomuto spojenectví?
V minulosti jsem v poslanecké sněmovně spolupracoval s některými poslanci Strany zelených, zejména s Olgou Zubovou a s Věrou Jakubkovou a především se členy odborné komise Strany zelených pro zdravotnictví, např. s MUDr. Nechvátalem a dalšími. Výsledkem této spolupráce bylo, že se nám podařilo zabránit privatizaci nemocnic, zdravotních pojišťoven a zdravotního pojištění v minulém volebním období v letech 2006 až 2010. Zastavili jsme tehdy prosazení zákonů obsažených v takzvané Julínkově reformě zdravotnictví. Strana zelených také ocenila, že jsem v minulosti vykonal hodně pro ochranu životního prostředí ještě ve funkci starosty Šumic a že jsem ve sněmovně hlasoval pro řadu zákonů, které se dotýkaly ochrany životního prostředí. Jsem přesvědčen, že důsledná ochrana životního prostředí je nesmírně důležitá pro nás i pro budoucí generace. Zdravé životní prostředí a krásné přírodní lokality jsou jedním z největších bohatství našeho kraje. Myslím, že to byly hlavní důvody, proč Strana zelených v tomto volebním obvodu nepostavila vlastního kandidáta a rozhodla se, že podpoří moji kandidaturu.
Zdroje:
[1] http://umlaufoviny.com/www/res_publica/reportaze/Rozhovor-Hovorka.html
[2] Texty v Kulturních novinách:
- 02-03/2011 (18. července 2011) (application/pdf ~2169kB)
- 13/2011 (12. prosince 2011) (application/pdf ~3104kB)