Markéta Hornerová studovala Dějiny křesťanského umění na Univerzitě Karlově v Praze. V současné době pracuje v MUD (Muzeu umění a designu Benešov), kde zpracovala uměleckou pozůstalost Zdeňka Kirchnera. V roce 2016 spolupracovala na výstavě Zdeněk Kirchner/Bez názvu v Museu Kampa a na podzim roku 2018 na výstavě Zdeněk Kirchner/Znaky rytmu uspořádané v MUD.
Kulturní noviny vznikly jako družstevní projekt v roce 2009, kdy se spojilo prvních 19 zakládajících členů družstva. Od června 2011 do června 2012 měly tištěnou podobu jako čtrnáctideník. Od července 2012 jsou dostupné v internetové verzi jako týdeník.
Více o záměrech družstevního projektu .
Na podzim 2018 jsme vyhlásili kampaň pro vydání bilanční knihy k desetiletí Kulturních novin. Zamýšleli jsme ji vydat před Vánocemi. Z několika důvodů (zpoždění v redakční přípravě i v získání financí) jsme museli odložit vydání po Novém roce. Ale knížka vyjde! Odpovědný redaktor Jiří Plocek dokončuje výběr z (tisíců) textů a začneme pracovat na přípravě do tisku. Všem příznivcům děkujeme za podporu a o hotové knížce vás budeme zavčas informovat.
Osobností Moravy 2018 ve třetím ročníku internetové ankety, pořádané stejnojmennou iniciativou (http://osobnost.moravy.eu/) se stal odborník na úpravy okrasných a parkových ploch, botanik, znalec přírody a zakladatel arboreta Makču Pikču u obce Paseka Radim Slabý, který obdržel 8456 hlasů z celkového počtu 19412 hlasů. V předchozích ročnících se Osobností Moravy stali novinář a spisovatel dr. Jiří Jilík a hudebník a skladatel Jiří Pavlica.
Povídkový cyklus slovinského autora Dušana Čatera je nelichotivým obrazem současné postkomunistické každodennosti.
Milostný příběh, do něhož osudově zasáhla válka, v románu Jamieho Forda.
Práce Theodora Roszaka, vydaná v roce 1969, vybízí nejen k nostalgickému vzpomínání, ale také k aktuálnímu přemítání nad tím, jak a proč lze měnit společenské poměry.
Již v úterý 16. srpna začíná letní přehlídka velkých hlasů nad Brnem.
Nostalgický průvodce po středoevropské gastronomii.