Březiniana II: Druhý život OB

Otokar Březina v mládí. Repro J-Lo Mour.

Literární historik, editor a orientalista Petr Holman (1951) se zabývá Otokarem Březinou (OB) od svého mládí. Na počátku bylo okouzlení, poté se přidalo systematické úsilí o zmapování díla (nejen však poezie) velkého básníka a posléze i snaha o zachycení rezonance, kterou Březinovo dílo vyvolává v posledních zhruba 50 letech. Holman, který vydal několik březinovských publikací, částečně i v samizdatu, završil svůj hold básníkovi vydáním jeho korespondence ve dvou objemných svazcích (Host 2004). V roce 2003 vydal také v nakladatelství Torst soubor svých březinovských studií s názvem Březiniana. Březiniana II na něj volně navazuje, vykračuje však do velkého prostoru - je souborem různě dlouhých a různě míněných reakcí rozličných lidí na dílo OB - od krátkých zpráv přes dopisy po vědecká pojednání. O úctyhodném, téměř patnáctisetstránkovém svazku, stejně jako o jeho svérázném editorovi nám více napoví rozhovor s rozhlasovou redaktorkou Alenou Blažejovskou, který byl 2. srpna publikován na webovém portálu czechlit.cz (http://www.czechlit.cz/rozhovory/neni-to-dukaz-jeho-stale-zive-pritomnosti-/).

Vyjímáme z něj ukázku:

Můžete připomenout rozmanité druhy zdrojů, ze kterých jste čerpal?

No, tak rozmanité to zas nebylo, některé časopisy, monografie, knížky, diplomové práce, disertace a další příslušné studie z oněch tam uvedených let - těm jsem se ale snažil poněkud vyhýbat a nezařazovat je, domníval jsem se naivně, že jsou všeobecně známé. Časem jsem zjistil a stále znovu jsem byl přesvědčován, že nejsou… Dál potom dopisy, které jsem dostával odsud z Čech i do roku 1989 různými klikatými cestami ze světa, většinou ale jen jejich části problematice věnované, později fragmenty kritik a recenzí, některé různé glosy, přípisy nebo vzkazy, ale jen a jen to, co se za ty roky dochovalo a co ještě bylo někde k nalezení, jinak by ta knížka byla jistě musela být o několika dílech… Jen útlounký výběr…

Skutečně jste šel tak daleko, že jste přepisoval i SMS zprávy nebo dokonce telefonní hovory?

V několika velmi, velmi řídkých případech. Připadlo mi, že i tohle byl a je (stále častěji, žel bohu, umíme spolu mluvit už jen jaksi na dálku, jak se často říká a píše) také jeden ze znaků současného vykloubeného světa a jeden ze způsobů "komunikace", jedna z relativně bezbolestných možností, jak dát komusi cosi na vědomí, informovat ho, cosi mu sdělit… V jistém smyslu se mi to potvrdilo vlastně velice nedávno, to když jsme se ženou na Panenských ostrovech byli spřátelenou americkou a rozkošně zamilovanou dvojicí požádáni o službu svědků a když John na rozpáleném písku Honeymoon Beach na Water Island předčítal své milé Allison text svatebního slibu z mobilního telefonu…

Ale zase Mirek Červenka (pozn.: významný literární vědec, spolupracovník a přítel PH)… Když mu z nakladatelství Host rychlíkem poslali ony dva svazky Březinovy korespondence, na jejichž vydání se tak rád podílel, a když si je pak vyzvedl na poště, okamžitě mi telefonoval. Nebyl jsem v tu chvíli doma, a tak mi své poděkování namluvil na záznamník. Pietně si ho tam uchovávám dodnes…

Petr Holman: Březiniana II. Dokumenty, ohlasy, paralely, přesahy 1966-2006. Triáda, Praha 2012, 1464 stran.