Čtyři lety
Druhá básnická sbírka Ivana Petlana je zajímavá mimo jiné tím, že vyšla čtrnáct let poté, co byla napsána. Texty v ní obsažené naštěstí nijak nezastaraly, je to poezie civilní, vtipná a srozumitelná, navíc na vděčné téma "suchozemec u moře". Autor popisuje cestu do Dubrovníka, kterou podnikl v květnu 2000, přičemž nezapře své exaktní vzdělání (uvede například i čísla jednotlivých letů). Sbírka je básnickým deníkem, napsaným s lehkou ironií i sebeironií, autor si pohrává s formami jako haiku i s občasným rýmem a nepohrdne ani výraznou pointou. Jeho poezie se dokáže na realitu podívat z nečekaného úhlu a vyvést okolní svět z přílišné světácké sebejistoty - ta dovolenkářská euforie je totiž až příliš pomíjivá…
Grafická úprava knížky je dílem Václava Houfa, jehož ilustrace, lapidární a lehce poťouchlé, podtrhují náladu sbírky, rozverně se vznášející v oblacích, jež si je zároveň vědoma toho, jak nám hrouda nohy víže: "Pod sedadlem / mám prý life jacket / záchrannou vestu / sama se umí nafouknout… Ale / do prdele - kde je můj padák…!"
V předchozí své sbírce, knize limericků Muž z Acapulca, dokázal Petlan své virtuózní zvládnutí češtiny i básnických forem přece jen uplatnit lépe. Čtyři lety jsou především neambiciózní hříčkou pro potěšení spřízněných duší, upomínající svou bezstarostností na dávné časy, kdy se ještě poezie vznášela na vlnách TSF.
Ivan Petlan: Čtyři lety. Lyrické záznamy. Větrné mlýny a Druhé město, Brno 2014, 80 stran. Ukázky ze sbírky najdete zde
