Dohnat a předehnat
Bruselská světová výstava v roce 1958 znamenala pro Československo mimořádný mezinárodní úspěch. Země, vnímaná dosud jako tuctový sovětský satelit připomínající pochmurné Ocelové město, překvapila svou kreativitou a davy cizinců byly okouzleny Laternou Magikou, filmy Karla Zemana, elegantním pavilónem od Františka Cubra, českým sklem i českou kuchyní. Bruselský styl následně ovlivnil celou společnost, jak euforie z technického pokroku zachvátila obě strany železné opony. Čechoslováci, stejně jako třeba Poláci, si po letech poválečného nedostatku pozvolna začali užívat života - a v obou zemích začal být kladen důraz na to, aby spotřební zboží nejen plnilo svou funkci, ale také aby vypadalo trochu k světu.
V salonu a kabinetu olomouckého Muzea umění jsou proto až do ledna příštího roku k vidění dobové polské a československé výrobky: nábytek, hračky, nádobí, elektrické spotřebiče, knižní obálky i poštovní známky, zkrátka vše, co se energickou geometrickou stylizací a výraznými barvami hlásí k odkazu bruselské výstavy (kterou samozřejmě smělo navštívit jen minimum obyvatel zemí komunistického bloku). Akce navazuje na úspěšnou výstavu Wojna i Pokój, která se vloni uskutečnila v Galerii současného umění ve Vratislavi, a obsahuje více než pět set exponátů, přičemž ji může zapůjčením vlastních dobových předmětů obohatit kdokoli z návštěvníků.
Řada předmětů na výstavě vzbudí dnes už shovívavý úsměv, nelze jim však upřít nápaditost a jaksi samozřejmý dobrý vkus. Je paradoxem, že navzdory okázalému všelidovému antikomunismu se dnes nostalgie stala velice výnosným byznysem - prakticky každá reklama na tradiční český výrobek apeluje na idealizované kolektivní vzpomínky. K lidským vlastnostem zkrátka patří, že na to horší se časem zapomene (a připomeňme, že i v šedesátých letech se toho pořád hodně nesmělo) a zbude neurčitý pocit, že dřívější doba byla tak nějak vlídnější a méně posedlá ziskem, že se v ní ještě dalo o něčem snít…
Samozřejmě není radno zapomínat, že řada legend tehdejšího designu vděčí za svůj úspěch především prostému faktu, že nic jiného tehdy nebylo k dostání. Ale navzdory izolaci v bipolárním světě si tehdejší tvůrci udrželi kontakt se světovými trendy; samozřejmě včetně dobových omylů jako víra v samospasitelnost plastických hmot a určitý sklon k sociálnímu inženýrství, suverénně předpokládajícímu, že pokrok se musí prosadit děj se co děj. I v podmínkách striktního plánování a politického dozoru tehdejší návrháři osvědčili kreativitu, která se mezitím v záplavě importovaného globálního kýče kamsi vytratila.
K výstavě je připravena také řada doprovodných akcí. Ve středu 4. listopadu se uskuteční od pěti odpoledne komentovaná prohlídka výstavy s jejím spoluautorem Janem Jeništou, po které bude následovat v sále Divadla hudby beseda Davida Hrbka s Melánií Vančurovou, jež byla jednou z prvních profesionálních manekýn v socialistickém Československu. V průběhu večera vystoupí také hudební skupina Loco Poco. Ve čtvrtek 12. listopadu přiblíží atmosféru každodenního života v šedesátých letech projekce muzikálové komedie Ladislava Rychmana Dáma na kolejích z roku 1966.
Dohnat a předehnat. Československý a polský design 60. let 20. století. Muzeum umění Olomouc, 15. října 2015 - 24. ledna 2016.
