Gévaudanské nestvůry

Obrázek nebo fotografie#14240

Případ takzvané gévaudanské bestie, která řádila v jihofrancouzském kraji Gévaudan v rozmezí let 1764-1767 a zavraždila více než stovku lidí, dosud není uspokojivě rozluštěn a vzrušuje lidskou obrazotvornost (podrobnosti třeba zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gévaudanská bestie). Doba encyklopedistů a osvícenství zažila něco, co se vymykalo lidskému chápání. Následovalo okázalé vybíjení vlků po celé zemi, objevila se řada fantastických vysvětlení celého fenoménu. K případu se Francouzi vracejí dodnes, naposledy v nepříliš vkusném, ale zato komerčně mimořádně úspěšném filmu Bratrstvo vlků (2001, režie Christoph Gans).

Americký historik Jay M. Smith se ve své knize spíše než o samotnou záhadu zajímá o její ohlas ve francouzské společnosti, který poskytuje možnost studovat, jak snadno vzniká davová psychóza. Každý si z gévaudanských událostí vzal svoje a přehled všech komentářů je zajímavým svědectvím o síle obrazotvornosti i sebeklamu. Připomeňme, že tragédie se odehrála v době, kdy tradiční autority ztrácely vážnost a ve vzduchu už visela nespokojenost, která později vedla až k revolučnímu výbuchu. Rodící se moderní věda sice nepostrádala sebevědomí, ale svoji tvář hledala složitě, s nutným prohledáváním mnoha slepých uliček: "V tomto zvláštním intelektuálním a kulturním prostředí na vrcholu racionalismu bez emocí, avšak stále ještě s bohatou tradicí zázraků a mysterií, znamenal úkol, jak oddělit reálné nestvůry od těch imaginárních, výzvu pro poznávání na všech úrovních společenského žebříčku."

Problém knihy je, že Smith až příliš často vystupuje z pozice toho, kdo už všechno ví a může se bavit pošetilostí svých předchůdců. Halasným bojovníkům proti mýtům a stereotypům se často stává, že nedokážou vidět břevno ve vlastním oku. Můžeme se smát tomu, že slavní osvícenci ve skutečnosti nebyli až tak osvícení, ale smích nás přejde, jakmile si uvědomíme, že současná média dokáží vyvolat všeobecnou hysterii prakticky z ničeho. Nabízí se tak k ocitování někdejší definice Jorise-Karla Huysmanse, že moderní člověk ničemu nevěří, ale na všechno naletí.

Jay M. Smith: Gévaudanské nestvůry aneb Zrod bestie. Přeložila Zuzana Krulichová. Argo, Praha 2014, 353 s.