Hranice pravdy
Přední český odborník na období pozdního středověku František Šmahel vydal svoji knihu Hranice pravdy poprvé v roce 1969 (paradoxem typickým pro tehdejší dobu je, že vyšla v neblaze proslulé propagandistické edici Magnet). Současné druhé vydání této knihy je doplněno o Husovy listy z vězení (mimochodem, jejich převedení do jazyka srozumitelného současnému čtenáři je dílem editora Bohumila Ryby - připomínka této osobnosti, odsouzené minulým režimem k zapomnění, je rovněž splátkou jednoho starého dluhu).
Hranice pravdy je beletrizovaným popisem událostí od Husova odchodu na kostnický koncil až po jeho mučednickou smrt. Autor srozumitelně popisuje motivace jednotlivých aktérů, které byly často až příliš prozaické. V dnešní době, která již nevěří na hrdiny, může Šmahelovo líčení kontrastu mezi Husem a jeho protihráči působit (při vší úctě k rozsáhlé heuristické práci, která stála za rozkrytím zákulisí koncilu) až didakticky zjednodušeně. Ale zkusme to obrátit: téma morálky (nebo módněji řečeno "osobnostní integrity") je možná příliš závažné, než aby se dalo pojednat slovníkem literární kritiky. Tím spíš, že Husův příběh je dnes možná ještě aktuálnější než v roce 1969 (kdy působil jako zřetelná paralela s činem Jana Palacha) - také v dnešní době zažíváme selhání tradičních autorit a s tím související nárůst chiliastických nálad.
Knihu doprovázejí ilustrace z dobové kroniky, plasticky dokládající, co Husovi a jeho stoupencům na tehdejší církvi vadilo: vnější okázalost a rozmařilost zcela zastínily problémy, o nichž měl koncil jednat. Transsubstanciace už dnes jistě není tématem, které by rozdělovalo společnost, nadčasový je však příběh člověka, který svými prostými pravdami začal překážet složitým hrám mocných. Ve svých dopisech se Hus jeví jako člověk uvážlivý, skromný a velkorysý, který dokáže příkoří nést s pokorou: "Prosím také, ač by kto ote mě slyšal na kázání neb súkromie co proti pravdě Boží, aneb ač bych kde psal - jenž, ufám Bohu, toho nenie -, aby toho nedržal."
Hranice pravdy. Husovy listy z Kostnice podle edice Bohumila Ryby. Argo, Praha 2015, 272 stran.