Korektor
Od října 2013 publikují Vilém Koubek a Jana Kiliánová na internetu svůj stripový komiks Korektor. Obsahuje vždy tři políčka zachycující tvář cynického Korektora, který v komiksu glosuje svůj život naplněný především prací, a tudíž také stálým emočním vypětím. Korektorskou profesi lze totiž jen stěží vykonávat bez citové investice. Jednak je potřeba vcítit se do autora a pochopit, co napsaným vlastně mínil, jednak opravování stále týchž chyb vyvolává u korigujícího agresivitu, kterou si pak Korektor vybíjí na autorech. I kdyby měl autora přeškrtáním a opoznámkováním jeho práce rozplakat. Nejlepší by však samozřejmě bylo, kdyby špatní autoři vůbec nepsali a Korektora svými chybami neobtěžovali, pročež sám říká: "Máte pocit, že překypujete emocemi a nemáte je do koho investovat? / Uvažujete o tom, že byste je ze sebe mohli dostat třeba formou knihy? / Kupte si psa."
Na druhou stranu, neschopnost autorů, jejichž texty je třeba nejenom opravovat, ale i spravovat, Korektora živí, takže ji vlastně potřebuje. - Jak sám poznamenává, s vystudovanou češtinou měl možnost jít učit, opravovat texty nebo prodávat hamburgery, a i když se mu s odstupem času ta urputná snaha nezapomenout na okurku ve fastfoodech nezdá tak špatná, u své profese zůstává. Co naplat, že ho každodenní hledání chyb ničí? Nemůže si pomoct, je třeba v něm pokračovat, protože jedině pak má svět šanci být lepším. A tak hledá chyby na etiketách zboží v obchodech, v titulcích v televizních věšteckých pořadech i v dobrých knihách, kde se jich vyskytuje pomálu a kde je pro něj jejich nacházení učiněným adrenalinovým sportem!
Korektorův společenský život lze přitom nazvat nulovým, všech se straní a nemá je rád. Lidi jsou totiž jako pravopisné chyby - všude je jich zbytečně moc. Když do něj na chodbě vrazí sekretářka, zažívá po dlouhé době zase jednou člověčí blízkost. Spřízněnou duši vidí leda v zubařce, která se u každé prohlídky tváří, že by jí udělalo největší radost, kdyby mu mohla všechny zuby vytrhat a zase naskládat zpět. Přesně totéž totiž on zažívá při opravování textů. Jak o sobě říká, čistě teoreticky je velmi hodný a milý člověk. - Čistě teoreticky ale funguje i komunismus. Co ho však dokáže ze všeho nejvíce srazit ke dnu, je rozbitý kávovar…
Jako východisko z nepřetržité frustrace a deprivace, jimiž Korektor dlouhodobě trpí, nabízejí autoři komiksu v předmluvě knížky možnost seberealizace v nějaké kreativní činnosti. Tu sice komiksový Korektor ještě nenalezl a vlastně ji ani nehledá, sám však jako celek představuje tvůrčí sebeuplatnění jednoho ze svých tvůrců - Viléma Koubka, který sám pracuje jako korektor.
Kniha zahrnuje 140 komiksových stripů, z nichž některé jsou doplněny o autorský komentář, a dále několik bonusů, speciálů a původně vyřazených dílů. Zaručeně pobaví nejen všechny korektory, redaktory a editory, tedy osoby pracující s texty nepoučitelných autorů, ale také všechny milovníky češtiny, kteří ocení Korektorovy jazykové glosy: např. "Nejparadoxnější na češtině je, … / … že obrovská část jejích uživatelů nedokáže pořádně napsat ani slovo 'výjimka'." "Normostrana je 1800 znaků včetně mezer. / Vzpomeňte si na to,… / …až si zase jednou budete při zvětšování písma, okrajů a řádkování připadat vychytrale."
Škoda jen, že komentářů zaměřených na konkrétní jazykové či textové jevy nenacházíme v korektorských stripech více. Pravidelné litanie nad tím, jak Korektor nemá rád lidi a že se autoři stále ještě nenaučili dobře psát, totiž mohou vést k dojmu zaseknuté gramofonové desky, který u čtenáře vyvstává zvláště při čtení celého souboru komiksů najednou.
Vilém Koubek, Jana Kiliánová: Korektor. Komiks o chybách a o životě. Plus, Praha 2014.
Kompletní archiv komiksu včetně nových dílů naleznete na webu http://korektor.the-comic.org nebo na facebookovém profilu https://www.facebook.com/evilkorektor/timeline?ref=page_internal.
