Naplánovaná kinematografie
Sborník nazvaný Naplánovaná kinematografie se zabývá počátky našeho znárodněného filmu: od poválečného nadšení přes léta nejtvrdšího stalinismu a následné uvolnění až po proslulou banskobystrickou konferenci, která znamenala další zostření dohledu. Autoři se však nevěnují samotným filmům, nýbrž fungování jejich výroby a distribuce v dobách, kdy byl veškerý život společnosti do detailů organizován stranou a vládou.
Kniha tak popisuje boje o moc v barrandovských "tvůrčích kolektivech", kde stáli tvůrci s prvorepublikovými zkušenostmi proti mladým radikálům dosazeným shora, kteří prosazovali co nejangažovanější tvorbu, ale o filmařském řemesle věděli pramálo (jejich vliv skončil v době procesu se "Slánského klikou", kdy ztratili podporu v politických kruzích). Věnuje se také problematice filmových koprodukcí, v nichž nad uměleckým hlediskem zpravidla vítězily politické tlaky vyžadující spolupráci s těmi "správnými" státy. Výsledkem centrálního plánování bylo také zřízení speciálních oddělení pro dokumentární film či dětskou tvorbu; tyto žánry ovšem záhy přesáhly původní propagandistický účel a dosáhly světové úrovně - zejména filmy Karla Zemana či Jiřího Trnky byly vítaným zdrojem nedostatkových deviz. Typickým dokladem dobové atmosféry byl pak vznik Československého armádního filmu coby megalomanského experimentu proslulého ministra Čepičky.
Ve druhé části se publikace zabývá vznikem mezinárodních festivalů (jak dosud existujícího karlovarského, tak i celorepublikového Filmového festivalu pracujících), sleduje šíření filmu na venkov prostřednictvím putovních kin či přehlídky Filmové jaro na vesnici nebo rozvoj tuzemské výroby promítaček. Závěrečný příspěvek pak popisuje změny, které ve filmovém průmyslu způsobilo nové médium: televize.
Ocenit lze věcný přístup autorů, kteří se soustředí na fakta a statistiky a vyhýbají se ideologickému hodnocení: vždyť hovadnost tehdejšího režimu dostatečně dokumentují citáty z dobového tisku či úředních protokolů.
Pavel Skopal (ed.): Naplánovaná kinematografie. Český filmový průmysl 1945 až 1960. Nakladatelství Academia, Praha 2012, 560 stran.