Rozhlasové výlety po Bílých Karpatech
Bílé Karpaty táhnoucí se ze severu od Valašských Klobouk, přes luhačovické Zálesí, moravské Kopanice a Horňácko až po Strážnici ležící ve slováckém Pomoraví jsou územím, které má co nabídnout. Jestliže máte rádi přírodu a lidovou kulturu, tak právě tento kraj skýtá nejen možnost poznání, ale i zážitky měrou vrchovatou. Toto poměrně rozsáhlé pohoří tvořící část hranice České republiky se Slovenskem je chráněno od začátku 80. let. Tehdy zde vznikla chráněná krajinná oblast a začaly být rozvíjeny programy na vhodnou údržbu území. Význam CHKO Bílé Karpaty ještě zesílil po zařazení oblasti do seznamu biosférických rezervací UNESCO. Důvodem výjimečnosti území je především existence rozsáhlých luk evropského významu a také způsob soužití člověka s okolním prostředím. Staletí sounáležitosti lidí s krajinou vytvořila v Bílých Karpatech ustálený, ovšem také citlivý ekosystém. Ten je založený na ohleduplnosti venkovanů k jejich životnímu prostředí a vhodných zásazích člověka do krajiny. I proto se dá říci, že Bílé Karpaty patří k nejharmoničtějším koutům České republiky. To, že nejsou příliš známé, lze považovat za výhodu i nevýhodu. Záleží, jak na danou věc pohlížíme. Seriál rozhlasových výletů po Bílých Karpatech si klade za cíl tuto oblast přiblížit právě s důrazem na šetrnost turistiky a ohleduplnost návštěvníků.
V seriálu rozhlasových reportáží nás o kráse Bílých Karpat může přesvědčit například návštěva starých zahrad a sadů u Velké nad Veličkou nebo chráněné orchidejové louky pod nejvyšší karpatskou horou Velkou Javořinou (970 m). Kvůli poválečné intenzifikaci zemědělství a rozvoji průmyslu sice byla ekologická stabilita některých částí regionu narušena, ale během uplynulých let se pohoří opět dostalo do stavu, ve kterém je činnost člověka žádoucí. Do Bílých Karpat vás proto i dnes mohou přilákat nejen orchideje, ale také minerální prameny rozličných chutí nebo rozsáhlé bukové hvozdy, které symbolizuje podjavořinský prales. Prý i ony svým stříbřitým zabarvením mohou být příčinou pojmenování pohoří. Jako Albus Mons byla daná oblast latinsky označena už v 17. století Janem Amosem Komenským a tento přívětivý název jí vydržel dodnes i přesto, že na některé části luk byly během století minulého neuváženě vysázeny monokulturní jehličnany. Zachovalost terénu je však v Bílých Karpatech i tak mimořádná. Procházka jihovalašskými bučinami nebo rozsáhlými lučinami v centrální části pohoří, vás dokáže vnitřně očistit a nabít pozitivní energií. I proto do této oblasti jezdí turističtí znalci a milovníci přírody, kteří jsou si vědomi kvalit tohoto území.
Do Bílých Karpat se však nejezdí jen kvůli zachovalé přírodě a čerstvému vzduchu. Slovácká a valašská lidová kultura zde stále žije a díky této pestrosti je tento kout Moravy cílem milovníků folklorních akcí a regionálních obyčejů. I v rozhlasových výletech zazní řada lidových písní, jejichž poselství zůstává aktuální i po staletích od jejich vzniku. Jednu z nich nám při jednom z rozhlasových výletů zazpívá mladý botanik, který nás bude provázet po zahradách na Horňácku. Jinou zase skupina mužů ze slovácké obce Dolní Němčí, kde navštívíme lidové muzeum a zaposloucháme se do vyprávění místního pamětníka. Při návštěvě moravských Kopanic, kde budeme pátrat po odkazu místních vědem zvaných bohyně, se pak zaposloucháme do písní ženského spolku Čečera působícího ve Starém Hrozenkově. Reportážní pozornosti neujdou ani řemeslníci tvořící produkty se značkou Tradice Bílých Karpat. Poznáme jednoho z posledních bednářů na Moravě a s mikrofonem navštívíme vesničku Hostětín, kde vedle známého ekocentra provozují také lisovnu lahodného moštu. Pokud se budete chtít seznámit s působením karpatských zvěrokleštičů, zavedeme vás do muzea v Bojkovicích, které leží nedaleko známých Luhačovic. Do největších moravských lázní se pak zvukově přeneseme proto, abychom přiblížili odkaz architekta Dušana Jurkoviče. Vedle řemesel a gastronomie je však neméně zajímavá i historie Bílých Karpat - regionu ležícího na pomezí někdejšího Českého království a Uher. Pojem "krvavá hranice" není pouze teoretický, ale daný událostmi, které se na jihovýchodě Moravy odehrály. V reportáži z městečka Hluk, kde stojí starobylá tvrz, se o tomto dozvíme více.
Bílé Karpaty tedy mají návštěvníkům co nabídnout. Snad vás rozhlasové výlety navnadí k tomu, abyste do tohoto koutu jihovýchodní Moravy sami zavítali a poznali alespoň část z jeho přírodní a kulturní krásy.
Rozhlasové výlety po Bílých Karpatech se vysílají každý všední den do 15. srpna na stanici Vltava, premiéra v 8.45, repríza v 16.45.
