Svět měst

Mrakodrapy v Hongkongu. Foto www.roletschek.de

Urbanista Jiří Hrůza (1925-2012), dlouholetý hlavní projektant města Prahy a nositel Herderovy ceny, se ve své poslední knize zabývá historickým vývojem města jako svébytného fenoménu.

Není náhoda, že Komenský ve svém Labyrintu světa a ráji srdce zvolil jako symbol světa právě podobu města. Zakládání měst mělo v tradičních společnostech vždy i duchovní rozměr: člověk přemáhal nicotu a stával se demiurgem, aby se alespoň trochu připodobnil Bohu (s tím ovšem souvisí i neméně starý pohled na města jako lokality od počátku poznamenané rouháním, kde se tudíž daří všemožným nepravostem). A právě ve ztrátě tohoto sakrálního rozměru vidí Hrůza důvod toho, proč se obyvatelé v současných městech tak často cítí jako cizinci.

Hrůza zasvěceně popisuje, jak období industrializace vedlo k prudkému růstu měst, a představuje různé způsoby řešení otázky, jak ubytovat stále větší počet lidí a přitom udržet města v přijatelné velikosti, aniž by to bylo na úkor kvality bydlení. Od přísně racionálních utopií zahradních měst šel vývoj přes velká panelová sídliště až k současným útěkům do satelitních městeček se všemi jejich dobře známými negativy. Autor se zabývá také existencí mrakodrapů s jejich víceznačnou symbolikou (umocněnou reminiscencemi na zničení Světového obchodního centra): na jedné straně jsou vnímány jako zpupní vetřelci narušující zavedenou siluetu města, na straně druhé ztělesňují pokrok a technologickou vyspělost dané země.

Urbanistické plánování je bohužel v poslední době nahrazováno bezhlavým ustupováním před ekonomickými zájmy. Zároveň se historická centra vylidňují, protože jejich stávající podoba slouží spíše byznysu než jejich obyvatelům. A právě vliv turistického průmyslu vede k tomu, že se rekonstruovaná města často stávají vyprázdněným kýčem: "Stejně jako bylo pro funkcionalismus příznačné odmítání vlastností a znaků tradičního města, v dnešních návratech historické inspirace se projevuje opačná krajnost, vedoucí k pouhému vnějškovému napodobování historického prostředí. Tato tendence se ve své krajní podobě promítá do módních kašírovaných městských prostorů a budov. Očekává se, že městům a svým stavebníkům dodají úctyhodnost a zdání dávných tradic, ale ve skutečnosti nakonec ohrožují i autenticitu toho, co se z minulosti skutečně zachovalo a co neztratilo svou hodnotu a význam."

Jiří Hrůza: Svět měst. Academia, Praha, 2014, 712 stran.