A víte, že...
Julie Gryboś a Barbora Zentková, Timo, Jakub Tomáš, Ondřej Basjuk a Šárka Basjuk Koudelová.
Kulturní noviny nejsou zpravodajské médium, zdůrazňuje příležitostně náš šéfredaktor Jirka Plocek, se zprávami pracujeme jinak, s větším odstupem, nadhledem, kdy potřeba sdělit novinu ustupuje komentáři, reflexivnímu kritickému zhodnocení. Dovolil jsem si opět malý hybrid zpravodajské reflexe s odstupem.
Pozorovatelnou je kurátorská kukaň galerie OFF/FORMAT a výhled je přes minulost do současnosti až budoucnosti. Díky startovací pozici v již uplynulém získává aktuální zpravodajství dostatečný odstup a vzhledem k tomu, že se tento počítá i na roky, nepůsobí tak prošle ani aktualita čerstvá nějaký ten měsíc.
Víte, že Julie Gryboś a Barbora Zentková jsou mezi čtyřmi finalisty Ceny Oskára Čepana? (v OFF/FORMATu v lednu 2015) Cena je slovenskou alternativou naší Ceny Jindřicha Chalupeckého, hlásit se do ní mohou vizuální umělci, kteří dosud nepřekročili hranici čtyřiceti let. Letos porota vybírala z padesáti čtyř přihlášených: „Kolaboratívna prax Julie Griboś a Barbory Zentkovej využíva spektrum interpretačných dimenzií medzi voľným gestom, kresbou a hudbou. Improvizáciu a nájdené objekty používajú na vytváranie osviežujúcich, formálne komplexných situácií, ktoré niesú bez irónie.“ Zbývajícími finalisty jsou Juraj Gábor, Daniela Krajčová a Lucia Luptáková.
Víte, že brněnský street artista Timo bude mít další výstavu v galerijním prostoru? (v OFF/FORMATu v lednu 2014) Tentokrát v galerii Alternativa Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Vernisáž výstavy Intimo se uskuteční netradičně v sobotu 17. září, v 11 hodin dopoledne, propojena se sousedskou pouliční událostí Zažít Jihlavu jinak. Timovy práce zde však mají setrvat k vidění až do šestnáctého října.
Po street artu ozvěna
Podzim
Písmena opadaná z nástěnky mezi stěny galerie
Otisk žije
Víte, že péčí pražské Nové galerie nedávno vznikl krásný katalog malíře Jakuba Tomáše? (v OFF/FORMATu v květnu 2014) Úvodní text k němu napsal Petr Vaňous:
„(…) Základním motivem Tomášových obrazů je demaskování obrazové iluze, jehož dosahuje cíleně volenými prostředky. Oslabuje roli předmětnosti (ale také digitálně šířených předobrazů!) tím, že ji přiznává doslova jako zástupnou. Do obrazů vstupují výstřižky postav, kulisy situací, makety předmětů (…). Zástupci figurace setrvávají v rovině hravé, modelové asociace a potlačují automaticky nabíhající věrohodné významové konotace. (…) Jakub Tomáš svým dílem především poukazuje na fakt, že se dnes lze umělecky aktivně vyrovnávat jak s minulostí, která umění zvěcňuje a umrtvuje, tak se záplavou vizuálního a informačního datového smogu, který přetváří lidské vědomí a odcizuje lidské schopnosti samostatně myslet a tvořit. Obraz vnímá jako demonstrační rámec pro rozkrývání rozporných jevů. Komparzisty, dekorace a scény si ,vyrábí‘ sám. Tato soběstačnost je principiální. Umožňuje autorovi malířsky rozlišovat skutečnost a hru, metaforicky vyjádřeno, tvář a masku, a přitom je používat zároveň. Pro svět ,postmediální situace‘ je toto rozlišování naopak jedním ze zásadních problémů (produkce a postprodukce schémat, revivalů, remixů a klišé).“
Víte, že Ondřej Basjuk a Šárka Basjuk Koudelová zase jednou vystavují spolu? (v OFF/FORMATu individuálně v listopadu 2012 a v květnu 2015) Tentokrát na výstavě Inventura 2016 v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech, 3. září – 6. listopadu, i když vystavujících je celkem osm: „Základní myšlenkou výstavy s prozaickým názvem Inventura 2016 je oživení a znovuzpřítomnění díla za přispění invence mladých výtvarníků. (…) Autoři se s vybraným dílem vyrovnávají pomocí různých individuálních či odosobněných východisek. (…) Filozofické aspekty (i když zcela odlišného rázu) nalezneme jak v konceptuálně-architektonické instalaci fotografa Václava Kopeckého, tak i v kombinaci fotogramů a olejů malířky Šárky Koudelové. (…) Svou vlastní interpretaci věčnosti a pomíjivosti umění, navazuje na reliéf Umění Arnošta Košíka a malby Zátiší s hlavou, mandolínou, podnosem Emila Filly, předvádí divákům malíř Ondřej Basjuk. Konfrontací nejmladší generace výtvarníků s díly již etablovaných autorů, zastoupených takřka ve všech státních i krajských galeriích, se v prostorách Galerie U Bílého jednorožce odehrává kaleidoskopická výprava za historií dějin umění ve 20. století, prezentovaná objektivem osobitých názorů nových tváří soudobé umělecké scény.“