Zuckerman zbavený pout
Rozsahem nevelký román sarkastického kronikáře americké židovské společnosti Philipa Rotha je součástí pentalogie o životních peripetiích spisovatele Nathana Zuckermana (ostatní její části, Elév, Hodina anatomie, Pražské orgie a Druhý život, už česky vyšly dříve a nyní je nakladatelství Mladá fronta vydává znovu). Stejně jako ostatní zuckermanovské knihy ani tato nezapře autobiografické prvky: Roth byl inspirován úspěchem románu Portnoyův komplex, který z něj koncem šedesátých let učinil celebritu.
Zuckerman otevřeností svojí knihy naštval opravdu všechny, od konzervativních Židů po antisemity, od puritánů po pokrokáře. Na anonymitu dosud zvyklý spisovatel ztrácí soukromí, každý chce mít kus toho slavného Zuckermana pro sebe: lidé, kteří se potřebují jen tak vykecat, profesionální paraziti, zoufalci fantazírující o umělecké slávě i hvězdné herečky, které se potřebují dostat na první stánky novin díky další avantýře. Stát se idolem znamená ztratit sám sebe a neustále se přizpůsobovat společenské objednávce. V závěru kniha mění tón a ze satiry se stává úvaha o odpovědnosti spisovatele za lidi, které učiní postavami svých knih.
Roth s nadsázkou i hořkostí komentuje dobovou atmosféru v Americe: nárůst kriminality, rasové i politické napětí, atentáty, sexuální revoluce i rostoucí mediokracie. Zuckerman zjišťuje, že "lidé mylně pokládají personifikaci za osobní zpověď a volají na postavu z románu" a že "jeho svět se hodinu od hodiny stával hloupějším a on s ním". Zuckerman zbavený pout je do značné míry historickým dokumentem (o pomíjivosti slávy svědčí už to množství jmen, která před necelým půlstoletím fungovala na čtenáře jako obecně srozumitelné symboly a dnes si na ně stěží někdo vzpomene). Dnes už by se bulvární média sotva zajímala o autory psychologických románů, byť sebevíce skandálních. Otázka osobní identity ve světě průmyslově vyráběných idolů však zůstává stále aktuální.
Philip Roth: Zuckerman zbavený pout. Přeložil Jiří Hanuš. Mladá fronta, Praha 2013, 168 stran.
