Déšť v dubnu
Báseň Františka Halase ze sbírky Ladění (1942).
J. Žantovskému
Trochu poblázněn jako Keats
když psával své Fanny
domlouvám jaru co lupe v lupení
Překousni nitě které stehovaly
zemi a vdoví šat jí šijí
Ty deště žalné jak by omývaly
v hlubině krásnou Ofelii
Vyhrň si rukávy a přilož polínko
Prohrábnout stačí popel spálenisk
Rozklenout větry očistné
Pomoci všemu co kámen stisk
Vyplnit v hlíně důlky milostné
Ztiš miserere v korunách
Hleď jaro pospíšit si říci
že země vlčí hlad
zadáví lenošící
Ať zlatá ústa po listí bloudí zase
a v polích zrní zavrní
Kdejaká žilka ve mně vyptává se
Už jsem jak na trní