Poezie

Jakub Řehák

VYVÁZANÝ VYVÁZANÝ VYVÁZANÝ

duben uléhá do vybledlých kopřiv
pryč s lyrismem
říkají
ale já miluji tu záři
bílou záři
jedeme tramvají příručky zívají
zajímají je jenom půjčky
vyměnila jsi oči za mžiknutí bílého bezu rozsypaného za sklem a ve větvích
chci se podobat lidem být jako oni
      staré slunce vychází
      psi nabízejí srst zaprášeným chodníkům
je to pravda
      někdy jsou dny kdy se zdá
že do těla nepatřím
kůže nepřiléhá pohyby zmatečně neladí ruce nohy vystřelují do rozevřeného vzduchu
okamžiky kdy kráčím Kaprovou ulicí
a z protější kavárny zahlédnu hrát španělské hudebníky
a zlostně si říkám
      tady není žádný jih ale
úsvit knedlíků všichni jsme zataveni
v tom těstě

v knihovně starci s pomočenými kalhotami
      povytáhnou je před výdejním pultem
ze stropu padá kalné
čekárenské světlo a klíží oči
lisuje ksichty
do katalogů
tlusté anebo hubené prsty listují v knihách
dotek bílé stránky je příjemný
      i holka co skrývá podvazky anebo je vůbec nemá
chce vědět
ale mě zajímá spíš její zadek
v upnutých květovaných gatích

      tlukot hlasů
      poryvy chodeb
      omáčkový smrad
a o kus dál na odpočivadlech už chlapi motají obvaz
z magických nafialovělých kotníků

      nemám s nimi
      soucit
      nečekám že jej někdo bude mít se mnou
      uprostřed noci ze mne jako z věže stékají vysušené slzy
rád myslím na trávníky kterými se brodíš ve vysokých šatech

vyvázaný vyvázaný vyvázaný
      nemedituji o svém životě

je to jen okamžik kdy déšť
trvá jen okamžik městský déšť
očišťuje od vzpomínek nehybných věcí voskových tváří
v šedém zvlněném ránu
      očišťuje od výčitek svědomí
stoupáme do kopce poblíž výronů lesa a divoké skládky
betony vrní a zvučí
návrat ze zaměstnání je ohlášen odpoledním telegrafem v mozcích povykujících ptáků

ale nepřijde-li déšť nejsme očištěni
      chrastí to v železném nastavení
      ztuhlé schránce
      zemře-li člověk teprve pak
      je možné poznat doopravdy jeho fyzické tělo

tak pravím

Jakub Řehák se narodil roku 1978 v Uherském Hradišti, vystudoval Vyšší odbornou školu filmovou ve Zlíně. V roce 2008 vydal básnickou sbírku Světla mezi prkny, která byla nominována na cenu Magnesia Litera a Cenu Jiřího Ortena. Publikoval v A2, Kontextech, Respektu a Souvislostech, je autorem studií o André Bretonovi a Zbyňku Havlíčkovi. Pracuje v Městské knihovně v Praze.