Král nic nedělá aneb jak se rodí básně
Od studánky ke studánce, od zřídla ke zřídlu, tak by se dalo nazvat putování od jednoho autorského čtení ke druhému během červencového literárního festivalu v Brně, jemuž se familiérně říká MAČ. Někdo jde na MAČ, aby viděl naživo známého spisovatele, jiný, aby se od něj či z jeho díla něco dozvěděl a někdo možná i proto, aby zakusil onu chvíli, kdy se rodí slova, básně, reflexe. Nový filmový dokument Jana Gogoly ml. míří tímto směrem.
Neboť, co je spisovatel jiného nežli transformátor, který proměňuje odrazy – obrazy mihotající se na vlnách emocí ve slova, jež působí na čtenářovu duši. Zážitek zrodu básnického slova se pokusil ulapit ve filmu dokumentarista a režisér Jan Gogola ml. Jako zřídlo si vybral básníka, překladatele a filmového kritika Petra Krále (1941), nekonformního a nezávislého tvůrce, jemuž je blízký surrealistický pohled na svět.
Premiéra „road movie“ Král nic nedělá byla tečkou za letošním ročníkem Měsíce autorského čtení a dlužno říci, že tečkou vydařenou. Gogola doprovázel básníka a jeho paní na cestách mezi jednotlivými místy Měsíce autorského čtení v roce 2011. Z Brna vyrazili do Košic, odsud do Ostravy, z níž se přesunuli do polské Vratislavi, aby nakonec dorazili do Prahy. Otázky režisérovy spolu se spontánními situačními poznámkami básníka, mnohdy zdánlivě „o ničem“, na konci vyústily v plastický a nesentimentální obraz tvůrce a v báseň.
Průběžné poznámky do básníkova notýsku se uskládaly v útvar, který zrcadlil celou cestu, přičemž zdánlivě banální postřehy – jako třeba ten o oblacích, která nejsou mračny – dostaly v novém kontextu jiný rozměr. Divák si závěrečnou báseň mohl doslova prožít, úplně jinak než při pouhém čtení bez předchozího zasvěcení. Dlužno říci, že ani nezasvěcený o nic nepřichází. Je-li otevřený vůči poetickému vidění světa, Králova báseň mu umožní prožít cestu jinou – jeho vlastní.