Hostina barev a měkkých linií
Výstava Miroslava Netíka (*1920) v soukromé galerii v Křížovicích dokazuje neslábnoucí vitalitu tohoto zkušeného malíře.
Tři desítky maleb Miroslava Netíka z konce minulého a začátku tohoto desetiletí jsou vystaveny v Galerii z ruky v Křížovicích u Doubravníku na Brněnsku, která končí Netíkovou výstavou jednadvacátou sezonu. Stanislavu Macháčkovou, majitelku galerie, nedokázaly zlomit provozní obtíže (zejména hmotné), dál třímá fangli dobrého umění. Pravda, teď už v omezené délce sezony: do loňska pořádala od jara do podzimu pět výstav, letos o dvě méně.
Ale zpět k aktuální výstavě. Letos dvaadevadesátiletý Miroslav Netík je nestorem brněnské výtvarné scény (spolu s Janem Rajlichem, který je o pět měsíců starší). Ve druhé půli třicátých let minulého století studoval v brněnské Škole uměleckých řemesel. První autorskou výstavu uskutečnil před dvaašedesáti roky v brněnském Barvičově knihkupectví.
Jaké jsou příznačné rysy Netíkova malířského projevu? Téměř úplná rezignace na prostředky prostorové iluze, zvýrazňování vztahů jednotlivostí v ploše, lehkost štětcového rukopisu, expresivita, často lyrická, a příbuznost s orientální kaligrafií. Není to ale příbuznost záměrná. Je výsledkem tvůrčího vývoje, dospěním k obdobnému výrazu. Netík vládne gestem, jehož stopou je měkká emancipovaná linie vyznačující suverénní tvar. Oboje, linie i tvar, mají věcnou předlohu v reálném světě, ale Netík výrazně stylizuje; ve všem, co položí na plochu obrazu, je sám obsažen.
A pak je tu také opakování námětů (figury, slunce, vodní hladina, detaily z živé přírody, zlomky dynamických dějů). Netík to dozajista považuje za důležité ne pouze z hlediska vnitřní sourodosti „stavby svého díla“, ale především jako možnost opětovného pohledu na sebe samého po sekvenci času, neboť platí, že tvůrce měl by být, a zde vskutku je, v detailech kontinuálně jiný.
Netíkova malířská technika vychází z gesta zaznamenaného štětcem. Charakterem je to spíše gesto kreslířské. Štětcové linie a tvary jimi definované jsou upevněny na barevné plošné podmalbě, z níž dynamicky vyrůstá motiv. K liniím a štětcovou kresbou vytvořeným malým plochám přibývají barevné body dávající malbě velkou živost. Vzniká dojem rozvolněné, obsahově ovšem značně vzdálené varianty orientální kaligrafie.
Výstava obsahuje řadu výtečných maleb s vročením 2011 a 2012 (Kohouti, Kořist, Marabu, Noční můra), což svědčí o neumenšené autorově tvůrčí síle. Vše, co Netík položil na plátno, je výsledkem vydatného sjednocení a zhuštění, jež ovšem nikdy nepřekročí hranici poznatelného. Není tu žádné generalizace. Netík je malířem, jehož mysl je, jak se zřetelně ukazuje, trvale spjata s věcností, kterou ale dokáže povýšit k vysokým metám sdružené trojí poezie – barvy, linie a náplně. Teoretik Igor Zhoř o Miroslavu Netíkovi napsal: „V definitivně dokončených malbách je cele přítomen, reflektuje svět gestem štětce a myslí malováním.“
Miroslav Netík: Obrazy. Galerie z ruky, Křížovice, 14. 7. – 5. 8. 2012. Výstava je přístupná ve čtvrtek a v pátek od 13 do 18 hod., v sobotu a v neděli od 10 do 12 hod. a od 13 do 18 hod., v pondělí, úterý a středu zavřeno. Současně lze navštívit bohatou stálou expozici z tvorby sochaře Zdeňka Macháčka (převážně skulptury ze dřeva), který v srpnu oslaví osmdesáté sedmé narozeniny.