František Gellner
V zlých časech
Zazněl pláč matky domoviny
nad nepodařenými syny.
Jak mají občané být řádní,
když krade starosta a radní?
Jak možno za vlast bojovati,
když z Vídně na volby se platí,
a když muž vaší důvěry je
zároveň ve službách policie?
Pochybné osobnosti všecky
očima kroutí pokrytecky:
− Písničku spusťte zase jinou,
vždyť zadáme si před cizinou.
− Též nedůvěra k politice
šíří se v lidu víc a více. −
Zbabělci, strašte svoje tchýně
a ženy. Co nám po cizině?
Ta o nás malý zájem jeví
a ani, zdali žijem, neví.
A lid ať myslí víc jak dosud,
než svěří někomu svůj osud.
Jen huba ho pak neomráčí
a mazanost mu nepostačí.
S myšlením přijde láska k činu,
jež osvobodí domovinu.
František Gellner (1881−1914) se narodil v Mladé Boleslavi v rodině židovského trhovce a místního bohéma. Proslul jako věčný student i anarchistický provokatér, byl básníkem, povídkářem a karikaturistou, přispíval do časopisu Nový kult, ale i do Lidových novin. Je autorem sbírek Patnáct lahví koňaku (nevydáno), Po nás potopa (1901), Radosti života (1903) a románu ve verších Don Juan (1912). V prvních dnech první světové války zmizel beze stopy na haličské frontě.