Mrakodrapy - symboly ekonomické krize?
Výstavba mrakodrapů je dle jedné teorie spojována s příchodem ekonomické krize, dle jiných nikoli. V Brně se staví nejvyšší budova v České republice: Co z toho vyplývá?
V květnu 2013 by měla být v Brně dokončena nejvyšší budova České republiky, AZ Tower, nacházející se až v halucinačně působící a vyvíjející se části Brna, podél ulice Heršpická, nedaleko na jih od středu města. Základní kámen stavby byl položen v dubnu 2011, její cena je více než osm set milionů korun a výsledkem by měl být mrakodrap dosahující výšky sto jedenáct metrů, jehož třicet podlaží bude protínat pětice rychlostních výtahů.
V roce 1999 Andrew Lawrence, analytik realitních trhů pracující v Hongkongu, publikoval studii nacházející souvislost mezi výstavbou mrakodrapů a příchodem ekonomické krize. Studie vzbudila přes své humorné zabarvení a zjednodušující podstatu možná až překvapivě velký zájem v mediálním i akademickém světě. Dle studie je výstavba mrakodrapů symptomem předkrizového stavu ekonomiky.
Idea celé práce spočívá na předpokladu, že jednou z nejvýznamnějších příčin ekonomických výkyvů v současných ekonomikách je nadměrné množství peněz. Zvýší‑li se uměle nabídka peněz, nejčastěji intervencí centrální banky, úroková míra poklesne. Pak je výhodné si peníze půjčovat, dochází k růstu investic, zejména v oborech s delší dobou návratnosti kapitálu, jako je stavebnictví nebo oblast výzkumu a vývoje. Vně podnikatelské sféry jsou lidé kvůli nízké úrokové míře ochotní méně spořit, utrácejí, nastává období ekonomického blahobytu.
Toto období růstu je ale v důsledku zvýšených investic a spotřeby doprovázeno i růstem cen, který ovšem není zpočátku kvůli své nerovnoměrnosti vidět. Rostou například pouze ceny nemovitostí, které nejsou součástí spotřebitelského koše (pomocí něhož statistické úřady nejčastěji inflaci měří), což jednotlivým aktérům zakrývá reálný stav věcí. Myslí si, že pokles úrokové míry je dán rozhodnutím ekonomických subjektů více spořit a méně utrácet, ale ve skutečnosti je to přesně naopak. Pokles úrokové míry je způsoben vnějším zásahem. Efekt většího množství peněz postupně z důvodu inflace mizí, úroková míra opět vzroste, ekonomicky dříve výdělečné projekty se stávají prodělečnými, nastává problém s jejich dokončením či prodáním výsledného produktu a ekonomika upadá do recese.
A konečně, pokud aplikujeme tuto teoretickou konstrukci na výstavbu mrakodrapů, lze příběh vyprávět následujícím způsobem: S nižší úrokovou mírou roste cena pozemků, zejména těch dlouhodobě nejlukrativnějších, tedy v centrech a poblíž center měst. To při výstavbě klade nároky na úsporu plochy, stavby jsou hnány do výšky. Samotný nižší úrok vede k investicím do velkých, nákladných projektů. Optimistická situace na akciových trzích umožňuje nákladné fúze firem, velké společnosti mají tendenci budovat reprezentativní sídla, technologické překážky výstavby výškových budov jsou odstraňovány investicemi do výzkumu a vývoje. Atmosféra růstu svádí k víře, že se vždy najde dost nájemníků ochotných platit za rozsáhlé kancelářské plochy. Protože mrakodrapy jsou extrémně komplikovanými projekty, je až posledním vrcholem celého procesu hledání investičních příležitostí a jejich výstavba se soustředí zejména do poslední fáze před "pádem z nejvyššího patra".
Mrakodrap z různých stran
Když jsem v nedávném pátečním odpoledni sjížděl v tramvaji po Husově ulici na Nové sady, okénkem jsem pozoroval, jak už zpola dostavěný AZ Tower koncentruje okolní prostor. Uvědomil jsem si, že tento brněnský mrakodrap začal být realizován v období, dnes už můžeme říct, dlouhodobé ekonomické krize. V prosinci 2011, tedy několik měsíců po položení jeho základního kamene, publikovali Jason Barr, Bruce Mizrach a Kusum Mundra1) zajímavý článek, ve kterém zcela vyvracejí platnost mrakodrapové teorie. Docházejí k závěru, že výstavba pouhé poloviny mrakodrapů překonávajících dosavadní rekordy mezi lety 1890 a 2007 byla započata v období růstu, časová vzdálenost počátku jejich výstavby se navíc od nejbližšího vrcholu cyklu velmi liší a není možné v jejím vývoji najít pravidelnosti. Řekl jsem si, co to všechno má tedy znamenat?
Klíčové je přízemí celé teoretické konstrukce, tedy ono "zvýší-li se nabídka peněz", ale pro jeho prozkoumání je nezbytné sjet ještě níže neboli položit si otázku, kde vznikají peníze. Znamená zvýšení nabídky peněz to, že je centrální banka poskytne komerčním bankám levněji než v předchozím období? Takto uvažují neoklasičtí ekonomové, kteří mluví o tom, že tento proces je jako shazování peněz z helikoptéry: Komerční banky si půjčí více peněz, poskytnou více úvěrů, postaví se více mrakodrapů, výsledkem bude inflace a problémy s mrakodrapy, ekonomika se po očistném a bolestivém procesu opět ustálí na úrovni před zvýšením nabídky peněz, reálné dlouhodobé dopady nebudou žádné, jen vyšší cenová hladina v důsledku většího množství obíhajících financí. Právě neoklasická mainstreamová ekonomie projevila o Lawrencovu studii velký zájem, cení si jí pro její eleganci, čistotu a ortodoxii, danou jejím selektivním, instrumentálním přístupem k realitě.
Alternativní proudy ekonomie, například postkeynesiánská škola, vidí vznik peněz zcela jinak. Peníze vytváří samotná poptávka po nich. Subjekty, které žádají o úvěry a projeví svou důvěryhodnost, obdržením úvěru vytvářejí peníze. Fakt, že si je komerční banka může půjčit od centrální banky levněji než dříve, protože ta se tím snaží podpořit ekonomiku, komerční banku nezavazuje k tomu, aby úvěr někomu skutečně poskytla. Nejdůležitější je v celém procesu pozice této banky, která musí s levnějšími penězi operovat zodpovědně, umožňovat jen skutečně kvalitní investice. Proto postkeynesiánská škola kritizuje kromě bankovních monopolů i ratingové agentury, které ze své podstaty oddalují banky od svých klientů tím, že jsou to právě ony, na koho se banky spoléhají při poskytnutí či neposkytnutí úvěru danému subjektu. Takzvaná rakouská škola by zase zrušila centrální banky úplně a zavedla plně krytou měnu, například zlatem, což by dle tohoto proudu ekonomie znemožnilo jakékoliv manipulace a tak i drastické výkyvy. Nebo je potřeba ještě radikálnějších řešení? Zrušit instituci úroku jako takového (viz článek Etické bankovnictví v KN 31/2012, 29. října)? Všechny tyto názory jsou naprosto legitimní a stojí za prozkoumání, protože v současné ekonomii zůstává spousta navýsost aktuálních otázek nezodpovězených.
Babylonská věž ekonomie
Měli ekonomové Sheila Bairová a Stephen Roach pravdu, když před několika dny prohlásili, že se v USA schyluje k prasknutí další finanční bubliny, která podle nich bude svou velikostí "matkou všech bublin"? A kde jsou důvody takových předpovědí? V chování Fedu, který poskytuje levně peníze komerčním bankám, nebo v činnosti komerčních bank, které půjčují subjektům, jež jsou z dlouhodobého hlediska nedůvěryhodné?
Zbývá jen dodat, že Česká národní banka v současnosti praktikuje podobně expanzivní monetární politiku jako americký Fed. Václav Klaus 23. listopadu stvrdil její dva dosavadní viceguvernéry i pro druhé období a přes obecnou spokojenost si neodpustil rýpnutí, že kdyby se ČNB trochu více snažila, tak česká ekonomika mohla už dávno růst. Co tím měl na mysli? Má Václav Klaus zaručený recept na úspěch? Těžko. Jen přílišnou sebejistotu. Byť je situace v USA a České republice, potažmo Evropě, odlišná, na mysl se přesto dere otázka, zdali se v Brně staví babylonská věž alegorizující naprosté a v českém prostředí stále nepřiznané zmatení jazyků ekonomie, nebo přece jen reálný symbol (něčího) úspěchu.
1) BARR, J., MIZRAH, B., MUNDRA, K.: Skyscraper Height and the Business Cycle: International Time Series Evidence. Social Science Research Network [online]. December 8, 2011. Dostupné na: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1970059.