KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Vždycky, když se blíží závěr roku a s nimi vánoční a novoroční volna, zbystřím a očekávám, jaký projekt či vládní koncepci předloží čeští úředníci občanům, aby co nejvíce unikla pozornosti. A když už neunikne, tak aby nebylo moc času, chutí a někdy ani reálných možností danou věc v této době řádně prostudovat, sepsat připomínky či vyjádření a případně i mobilizovat další zainteresované lidi. Děje se to pravidelně z potřeby úřadů a jim vládnoucích politiků dodržet formálně požadavky zákona, ale ve skutečnosti vůbec nestát o zapojování veřejnosti.

Jako ve Stopařově průvodci po galaxii

Konec roku 2018 nebyl výjimkou. Ministerstvo průmyslu a obchodu v pátek 21. prosince v tichosti bez tiskové zprávy či upozornění na hlavní stránce jejich webu a pouze skryté na podstránkách zveřejnilo návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky a zahájilo oficiální veřejnou konzultaci s termínem do 11. ledna. Skrze tento dokument mají členské státy mimo jiné povinnost informovat Evropskou komisi o konkrétních opatřeních a svých cílech v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, navyšování energetické účinnosti, posilování energetické bezpečnosti a také opatření pro vznik společné Energetické unie. Komise následně dá České republice svá doporučení takových změn, aby česká opatření skutečně přispívala dohodnutým společným evropským cílům; tato doporučení bychom měli promítnout do svých vnitrostátních energetických a klimatických strategií.
Materiál, který ministerstvo tajilo, má takřka 300 stran a připomínky musí být podány v předepsané formě a formátu, jinak na ně nebude brán zřetel, upozorňuje úřad. Calla i další energetikou se zabývající nevládní organizace budou plán připomínkovat navzdory velmi omezeným časovým možnostem a chceme také Evropskou komisi upozornit na české znásilnění požadavků plynoucích z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, na kterých se přitom Česko shodlo.

Co je špatně

České nevládní organizace (v daném případě Hnutí DUHA, Calla, Glopolis, Centrum pro dopravu a energetiku a celá asociace ekologických organizací Zelený kruh) návrhu vytýkají:

• nevyužitý potenciál domácích čistých obnovitelných zdrojů energie;

• absenci účinných řešení pro snižování spotřeby fosilních paliv a modernizaci energetiky;

• přehnaně optimistické plány na nové jaderné reaktory (jejich výstavba je sice mimo návrhový horizont dokumentu, ale jako by se na ni autoři upnuli a jako by právě kvůli tomu vznikly dva předchozí nedostatky).

Ze širšího společenského hlediska je ovšem nejsmutnější faktická parodie zapojení veřejnosti do přípravy tohoto velmi důležitého dokumentu. Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, k tomu vtipně podotkl: "Vedení ministerstva průmyslu patrně nevěří ve schopnosti vlastních úředníků. Jinak by se tolik nesnažilo vyhnout se povinné veřejné konzultaci tím, že ji skrývá za vánoční svátky a novoroční dovolené."

V kontextu nedávných závěrů klimatické konference v Katovicích a evropského návrhu dekarbonizace k roku 2050 působí český přístup jako zpátečnický, bez ambicí a přehledu o reálných možnostech současné energetiky. Nereálně optimistické předpoklady české energetické koncepce o třech až čtyřech nových jaderných reaktorech do roku 2040 vedly prakticky již nyní ke stagnaci odvětví obnovitelných zdrojů a k nárůstu spotřeby energie namísto jejího poklesu. Bez zásadní změny se tak i cíle v představeném energeticko-klimatickém plánu stanou jen čísly na papíře. Namísto vládního výboru a zmocněnce pro jadernou energetiku potřebujeme zmocněnce pro naši energetickou budoucnost.

Jak to vylepšit

Navrhujeme proto, aby MPO doplnilo do plánu tyto konkrétní změny a úkoly:

• zvýšit cíl pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na správně vypočtenou a zároveň realistickou hodnotu minimálně 24 % (a pojímat ji opravdu jako minimální s cílem naplnit vždy skutečný potenciál, který díky technologickému vývoji dál poroste) a nastavit stabilní rozumnou provozní podporu motivující k výstavbě všech druhů obnovitelných zdrojů (speciálně pak pro občanské a obecní projekty);

• zvýšit sazbu energetické daně z uhlí tak, aby motivovala k opouštění uhlí v domácnostech, a využití výnosů daně a dalších prostředků pro zajištění sociálně únosného přechodu domácností na čistá paliva;

• zakázat výjimky z limitů pro znečištění ovzduší uhelnými elektrárnami a povinnosti splnit minimální účinnost výroby energie z uhlí, stanovit termín ukončení provozu kondenzačních uhelných elektráren v ČR;

• provést v souladu s platnou Státní energetickou koncepcí ČR (bod 6.6.) reformu firmy ČEZ, která zajistí důslednou ochranu veřejného zájmu na ochraně životního prostředí i lidského zdraví a naplňování strategických dokumentů státu při rozhodování této majoritně státní společnosti;

• zvýšit nařízením vlády sazbu poplatků z vytěženého hnědého uhlí na minimálně 10 % tržní ceny tak, aby stát získával alespoň trochu spravedlivější podíl na zisku z těžby svého nerostného bohatství a mohl jej investovat do modernizace energetiky a vytápění v krajích historicky postižených těžbou uhlí;

• proměnit vládní výbor a zmocněnce pro jadernou energetiku na výbor i zmocněnce pro energetickou budoucnost a zahrnout do jeho cílů hlavně energetickou efektivitu, obnovitelné zdroje energie a snižování emisí skleníkových plynů.

Co bude dál

Aspoň touto cestou tedy připomínáme, že občané se k tomuto zásadnímu strategickému dokumentu mohou vyjádřit do 11. ledna. Zároveň jeho obsah připomínkují ostatní ministerstva a po projednání vládou také Evropská komise. Tu bude zejména zajímat, zda ČR hodlá adekvátně přispět ke schváleným společným cílům Unie v ochraně klimatu a energetice pro příští desetiletí. Během roku by ČR měla ještě zajistit projednání plánu se sousedními zeměmi. Hotový a předložený má být do konce roku 2019 a my budeme sledovat, jestli se aspoň trochu zmodernizuje a "otevře". Je to v zájmu životního prostředí, našich peněženek i důvěry ve stát.