Fejeton Kultura

Jak se tady fackujem

Foto Tomáš Koloc.

Křehká většina v parlamentu schválila zdanění církevních restitucí a podle pánů Kalouska a Bendy se tak zachovala antisemitsky, neboť tímto návrhem prý poškodila i zdejší židovskou obec. Rozum zůstává stát. Pokud se mapka na Googlu nemýlí, tak k semitským národům patří celé severní pobřeží Afriky, včetně Maroka a Libye, a dále pak Palestina atd. Nevím o tom, že by v Česku existovala nějaká marocká náboženská obec, ale můžu se mýlit. Podle mého názoru tedy pánové Kalousek a Benda měli spíš, když už, použít slovo, že naše křehká většina se zachovala antijudaisticky nebo antižidovsky, když jde o obec židovskou. A nikoliv libyjskou. Podobně je to s holocaustem, nyní holokaustem. Nedopustíte se většího hříchu, než když jej zpochybníte. V mém mládí to slovo nikdo neznal. Objevilo se dle Googlu až v sedmdesátých letech min. stol. a znamená zápalnou oběť, zničení některé civilizace či národa ohněm. Za existence lidstva byla už zničena ohněm (s pomocí meče zajisté) řada civilizací a národů, vy lépe historicky vzdělaní víte, že se vařící zlato nalévalo do hrdel nebohých Inků; dodnes nevíme, jak přesně dopadli Etruskové, Aztéky jsme také vybili, Indiáni v Americe byli rovněž „zholokaustováni“, Arméni si taky nedávno užili svoje. Ale určitě, pakliže se dá utrpení trpících nějak srovnávat, byli Židé v min. stol. na tom asi nejhůř. Zpochybňovat židovský holocaust, nebo romský, mělo by být nadále trestné. Ale pro přesnost: co s těmi ostatními?

Já jen, že by si žádná skupina na světě neměla přivlastňovat nějaká obecná slova, protože jinak se naše hlavy stávají hlavními pěstírnami – chaosu. A nemůžeme se domluvit. Ostatně už můj oblíbený židovský spisovatel Joseph Bashevis Singer říkal, že už samotný slovník obsahuje prvky šílenství. Navíc, když ho ještě používáme blbě. Když ho naše „fotbalové myšlení“ užívá tak hanebně, tak černobílně, jak je všeobecným zvykem. Viz výše, viz Kalousek a Benda.

P. S.

Naše myšlení…: Já každý den, když vstanu a když takhle cvrnknu prstem do spínače a rozhoří se milovaný ruský plyn, rozpomenu se s láskou na Ukrajinu, že už tomu přítoku nebrání; a taky jsem rád, že Poláci nepodlehli náladám a názorům svého pana prezidenta, a nevtrhli do Ruska pomstít Smolensk, tu tragédii z jejich pohledu způsobenou Putinem, z pohledu normálního způsobenou nejspíše počasím. A taky mám rád našeho pana presidenta Miloše Zemana, akorát z některých jeho názorů, je mi na „vracaní“. Ale to z některých Kalouskových, kterého mám taky rád, rovněž. Chtěl bych spíše říct, že se snažím, abych se neosypával, sotva některou z výše zmiňovaných osob zaslechnu. Jak sleduju ve svém okolí, jde nám to mnohým ztuha.

Ano, názory… ty suché větve na stromech, na nichž věšíme své nepřátele, nepřátele našich názorů. Názory…, ta trapná součást našeho všeobecně tak barevného myšlení.