Komentář Domov,Ekonomika,Kultura

Marnost autorství

Ivan Hoffman. Foto archiv KN

Myslím, že jsem tu scénu kdysi dávno viděl v Tarkovského Andreji Rublevovi. Lesem jdou nevidomí malíři, kteří byli oslepeni proto, aby nemohli někomu dalšímu vymalovat kostel. Je to čirý děs. A je to také středověký předobraz fenoménu, který pracovně označme jako „marnost autorství“.

Kdo chce dnes profitovat z duševního vlastnictví, nemusí se nutně zbavit autora uměleckého díla, vědeckého objevu či technického vynálezu. Postačí koupit autorská práva. Živelné, spontánní šíření pokroku lze eliminovat právně, tedy civilizovaně a děje se tak ze dvou důvodů: Buďto proto, aby se vlastník autorských práv nemusel dělit o zisk, anebo aby nepřišel o zisk, který je novým vynálezem či objevem ohrožen.

Místo Tarkovského slepců bloudí dnešním světem autoři, kteří prodali své nápady za zlomek jejich ceny a jsou-li výjimeční, pak jsou vázáni smlouvami o exkluzivitě, aby z nich nemohla mít užitek konkurence. Co zůstává, je touha mocných zištně kontrolovat budoucnost. Vlastníci patentů a autorských práv rozhodují o míře a podobě pokroku, který se tedy neodvíjí od lidské kreativity, ale vychází z ekonomické kalkulace majitelů budoucnosti.

Když se v této situaci vede kampaň proti zcizování duševního vlastnictví, nejedná se o ochranu autorů. Svých práv se domáhají vlastníci autorských práv. Ti jsou ovšem okrádáni o něco, co vlastní sice legálně, ale také nemravně. Celá konstrukce duševního vlastnictví je legalizací nelegitimního. Za každým lidským objevem je totiž třeba vnímat genia loci. Nic se nerodí z ničeho, ani lidská myšlenka a vše, co člověka posouvá vpřed a výš, je předurčeno sloužit všem, nikoli pouze někomu.

Poznání je posláním. Veškeré autorství je provázeno nápovědou univerza. Autorství je dar naslouchat a rezonovat. Současně je autorství břemenem, neboť každá inovace je současně přínosem i hrozbou. Stojí-li otázka, zda respektovat duševní vlastnictví, měli bychom vycházet z evidence, že ovládání duševního vlastnictví je častěji provázeno jeho zneužitím, než jeho využitím.

Svět, ve kterém autoři bezmocně přihlížejí, co se s jejich díly, objevy a vynálezy stane či nestane, je světem, jehož budoucnost je kvůli absenci autorské odpovědnosti temná. V tomto smyslu je současná snaha Evropského parlamentu regulovat internet v zájmu vlastníků autorských práv, krokem vstříc temnotě, kterou bloudí ti Tarkovského slepci.