Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze
O další instituci, kterou zná každý, ale málokdo ví, že vznikla na družstevním principu.
V dnešní době je i pro toho, kdo je obeznámen s družstevní problematikou, obvykle překvapením, že v minulosti vznikala družstva za účelem vybudování objektů, sloužících veřejnému zájmu, kultuře a vzdělání. Družstevní formou byly spojovány síly, zájem a finanční prostředky zejména tehdy, když myšlenka na realizaci těchto narážela na odpor či nezájem úředních míst a přesahovala možnosti jednotlivce nebo neformální iniciativní skupiny. Na tomto základě se v podstatě zrodilo i družstvo, o kterém je dnešní příspěvek z družstevní historie a sice Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze.
Když pomineme proslulou pražskou zvířetnici z doby císaře Rudolfa II, tak za první záměr založit zoologickou zahradu v Praze je možné považovat výzvu hraběte Sweerts-Sporka, kterou uveřejnil v novinách v roce 1881, kde vyzýval zřídit v Praze zoologickou zahradu u příležitosti sňatku prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky. Tím to ale také skončilo. Deset let poté v roce 1891 byl sice zřízen výbor k ustavení zoologické zahrady v Královské oboře v Praze, ale opět dále nic nenásledovalo. Další pokračování bylo v roce 1899, kdy byl vydán pamětní spis Družstva pro zřízení zoologické a aklimatizační zahrady. Z deseti navrhovaných míst byla vybrána zahrada Kinských na Smíchově – ale tím také vše skončilo. Až v roce 1904 začala být myšlenka na zřízení ZOO postupně realizována a je úzce spojena se jménem cestovatele Viléma Němce, a hlavně středoškolského profesora Jiřího Jandy. Avšak teprve počátkem 20. let minulého století došlo k jejímu uskutečnění. Profesor Jiří Janda byl jmenován vědeckým ředitelem a po několika námětech na to, kde by měla být zahrada umístěna vybral lokalitu v Troji. Z archivních dokladů zjistíme, že pražský velkostatkář Svoboda v roce 1922 věnoval pro tyto účely část svých trojských pozemků. Původně byly uvažovány i jiné lokality, například prostor Petřína či ostrov Štvanice. Dne 21. května 1926 pak bylo konečně založeno „Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada“ v Praze. Jeho předsedou se stal již výše jmenovaný profesor Jiří Janda, čestným předsedou se stal sám primátor hlavního města Prahy dr. Karel Baxa. Pro úplnost ještě dodatek – první model a stavební projekt zoologické zahrady vypracoval v r. 1926 profesor Akademie výtvarných umění Karel Mašek a autorem prvních staveb byl stavitel Karel Mužík.
Z dokumentů o činnosti družstva se ukazuje, že se od svého počátku potýkalo s finančními problémy, které se snažilo řešit i tím, že využívalo zvířata pro reklamu a předvádělo jejich zábavné produkce v cirkusovém stanu, který byl nejprve plátěný, později byl k tomuto účelu postaven stabilní dřevěný stan. Zápisy ze schůzí družstva a výkonného výboru vypovídají o každodenním životě družstva zoologické zahrady i o výjimečných událostech. Každé zvíře chované v Zoologické zahradě mělo od samého začátku svoji „osobní kartu“, která měla několik částí a provázela svého majitele po celý život. V roce 1935 zde byl vybudován pavilon kočkovitých šelem, který sloužil až do roku 1990.
V roce 1937 byl založen úspěšný chov koně Převalského (zde je nutno dodat, že v roce 1960 byla pražská ZOO pověřena vést plemennou knihu a v roce 2000 se zde narodilo dvousté hříbě – klisnička Filipka. I v období 2. světové války byl zabezpečen řádný chod zahrady. V té době byl dokonce zaznamenán velký úspěch, když se podařilo poprvé na světě uměle odchovat mládě – samičku ledního medvěda.
V roce 1941 zoologickou zahradu v Praze Troji poprvé v její historii poškodila povodeň. V té době se zrodila i nová koncepce rozvoje zahrady, u jejíhož zrodu stáli profesor Ing. Emanuel Hruška a Ing. Antonín Turek. V čele autorského týmu byl akademik Stanislav Bechyně.
Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze statečně zvládalo všechny potíže, překonalo i nelehké období 2.světové války, ale „nepřežilo“ změny po roce 1948. Na základě výměru Ministerstva informací a osvěty č.j. 66673/50-V/4 z 18.12.1950 a č.j. 58964/50/V/4 z 12. 12. 1950 pražská Zoologická zahrada přestala být družstvem a stala se zařízením státní správy pod Ústředním národním výborem a pod dohledem Ministerstva informací a osvěty. Tady se končí historie zoologické zahrady jako družstva, ale ne zoologické zahrady jako takové.
Pražská zoologická zahrada zaznamenala v průběhu uplynulých desetiletí celou řadu chovatelských i odborných úspěchů. V roce 2002 ji bohužel opět krutě zasáhla povodeň, která se v srpnu roku 2002 ničivě prohnala celou Prahou, a v pražské ZOO způsobila rozsáhlé škody a velké ztráty. Hladina vody tehdy v některých místech sahala i více než 7 metrů nad úroveň terénu a navzdory nadlidskému úsilí všech si voda mezi zvířaty vyžádala mnoho obětí.
Další povodňová vlna přišla na začátku června 2013. Zaměstnanci zoo však byli dobře připraveni a díky obdivuhodnému nasazení se jim ze záplavové oblasti podařilo během 12 hodin odvézt do bezpečí téměř všechna zvířata a většinu majetku. Přesto se náklady na opravu poničených staveb vyšplhaly opět k několika desítkám milionů korun. Jelikož klimatické předpovědi naznačují, že dalším velkým povodním se Praha v následujících desetiletích asi nevyhne, zoo se na ně bude muset připravit a spodní část areálu v nivě Vltavy budovat tak, aby se škody a ztráty při případném dalším zaplavení vodou minimalizovaly.
Bylo rozhodnuto, že v dolní části areálu se tedy budou nadále stavět pouze lehké, malé stavby, dále stavby, přes které se voda přelije, aniž by je významněji poškodila a stavby projektované výrazně nad úroveň hladiny největší povodně z roku 2002.
Nicméně v posledních letech si návštěvníci již zvykli na to, že pražská ZOO velmi rychle mění svoji podobu, že zde je rok co rok něco nového, že mizí mříže a pletiva a příbytky chovaných zvířat získávají podobu jejich vzdálených přirozených domovů. Zoologická zahrada se snaží přibližovat se veřejnosti, neustále zavádí nové výchovné programy a zajímavé aktivity pro děti i dospělé.
Použito dokumentace uložené v Muzeu družstevnictví v Praze a webových stránek pražské Zoologické zahrady.