Poezie

Petr Motýl

Petr Motýl

Petr Motýl (1964) vystudoval ostravskou pedagogickou fakultu, pracoval jako topič, hlídač a zahradník. Je autorem básnických sbírek Šílený Fridrich, Lahve z ubytovny, Vymrští se hned a začne tancovat, Kam chodí uhlí spát.

* * *

zrcátka kachen
ráno u bazénku
Braunovy sochy si v keřích
na rty natírají rtěnku

policajti a milenci
chodí v párech
po parku v červenci
Herkula bolí v zádech

slunce voní
jak právě rozříznutý meloun
Valdštejn jede na bílém koni
v rybníčku kapři se melou

hluboce spí zvěř noci
v šedavém štuku grotty
zahrada se vlní v bocích

zahrada ráje její sloky
v ní andělé bosí
jsou to už jenom dva kroky

* * *

vesla líně
kloužou po hladině
okoun cáká

měkká tlapa večera
obléká les do šera

od lampy
světla bílé nitě
jako kapra
do snu zachytí tě

* * *

bouřka
v létě v noci
víno v kůlně
na uhlí

pak vyjde nebe
měsíce jsou dva
a dřevo na ohni ještě žhavé

slovům je zle
pluh Labutě po obloze jede

* * *

komáři plují
v hloubce zahrady
na koberci v trávě
září z plyše poklady

pod meruzalkou dřímá vana
a na okně kočka
Jan Maria Plojhar
čeká na smrt až se dočká

ještě dočíst kapitolu
pak usnout v odpoledním vedru
mihotání listí snu převazuje štólu

vločky světla se sypou jako mana
už je večer... králík voní ze stolu
a Kristu nade dveřmi otvírá se v boku rána

* * *

svíčka bliká
voda voní

v lese je tma
v knížce písmena

netopýři víří
z hvězd snu kape mléko

léto! léto! léto!

* * *

u stánku pivo a bramborák
všetko čo mám rád
u cesty třezalka
přibývá na lístku čárek

mraky letí štamgasti melou
houby nerostou a ryby berou

a najednou je večer
jasný jak na konci světa
štafle do nebe
a jsme tam

* * *

domů z práce
po Zámeckých schodech
Japonci Rusky
a nohy bolí

v Besedě pivo
zažíhá dech
Rusky a Němci
plní stoly

slunce zlatí Mikuláše
sukně jsou krátké
smích padá do guláše

salát a lusky
růžové mraky ticho
jakoby anděl
proletěl nad střechami

zlé pryč
a dobré s námi
sklivá žluť tramvaje
veze večer