Hlouposti
Milostná báseň Arthura Cravana (vlastním jménem Fabian Avenarius Lloyd), souputníka dadaistů, synovce Oscara Wildea, břitkého publicisty, boxerského přeborníka a dobrodruha, který zmizel kolem roku 1918 v revolučním Mexiku.
Tvé vlasy řeka jsou, já strážce povodí.
Zajaty hřebenem, zaplaví estakádu
a nářkem peřejí se valí v divém pádu
na tvrdý kámen skal, jimž bok tvůj vévodí.
Jak míšek muškátu, ambry a rozmarýnu
tvé čelo svěžestí orosí arkády
temnější nežli noc, jež strojí úklady.
Já, plavec zázračný, se nořím pod hladinu.
Z tvých vlasů vyrazit a přistát na tvých ústech;
plout kolem očí tvých a klouzat po propustech
na snové lodici a zcela bez cíle!
Mřít tóny, kterými nás jenom housle raní,
od moře ňader plout až k šíji spanilé
a všude podstoupit růžová ztroskotání!
Přeložil Jiří Pelán. Z knihy Dílo: básně, články, dopisy (Academia, Praha, 2015)