Poezie Kultura

Kalina Izabela Zioła

Kalina Izabela Zioła. Foto Studio MAHUM, Poznań.

Ukázky z tvorby současné polské básnířky: „Co když je na druhé straně také jen temnota?“

 

***

kluzké hedvábí pohladí pokožku
což vyvolá chvění

jen hedvábí
a chladný dotek větru

bezejmenná hvězda
mlčky zhasne den

další den
bez tebe

 

Nevím


jak ponořit ruce
do hladkého povrchu jezera
abych neporušila průhlednou hloubku
nenechala na vodě
zlověstné kruhy

jak se rty dotknout
sněžené orchideje
abych nepoškodila plátky
nezničila křehkou krásu
dokonce dechem

jak zhasit plamen
tenké kostelní svíčky
abych si nepopálila prsty
a nezůstala ve tmě

nevím

 

Když budeš s jinou

buď na ni hodný
podaruj slova na která čeká
zpečeť je zlatým prstencem

skládej jí básně které
jsi nestačil napsat mně
na stěnách vašeho domu
namaluj hořící motýly

večer ji jemně hlaď
vyhýbej se hvězdici nohou
usínej v objetí jejích bílých zad
a nepamatuj si mou dlaň
ponořenou do tvé tmy a ani polibky
kterými jsem tě budila uprostřed noci

ráno jí s úsměvem
přines kávu do postele
a naplánujte další společný den

buď jejím andělem i démonem
minulostí i předzvěstí zítřka

a já přestanu navštěvovat
dokonce i tvé sny

 

Jako anděl

jako anděl
nebo možná jako motýl
odletět ke světlu
a zapomenout

pod bosýma nohama
chlad okenního parapetu
nade mnou nebe

stačí jen zvednout ruce
rozložit křídla
a plachtit s větrem

avšak co když je na druhé straně
také jen temnota?

 

Přílivy

chtěla bych dnes
v sobě najít
to děvče
vzkvétající očekáváním
které
pověsilo na šíji
zvonečky smíchu

chtěla bych dnes
v sobě najít
tu ženu
která
plachetnicí dlaně
neustále objevovala stále nové
zátoky tvého těla

chtěla bych dnes
v sobě najít
tu starou dámu
která
háčkem času
rýsuje mapu vrásek
na tvé kdysi hladké tváři

 

Stále to není ta jízdenka

všechny mé cesty
do vzdálených koutů světa
a na druhou stranu ulice

podnebné lety do budoucnosti
a toulání po svých vlastních stopách
cestami dětství


zamlžená okna vlaků
kterými nahlíží noc
mručivý hluk autobusu
a studená letištní světla

co stále hledám
co mě volá
co opravdu chci

v mé zpocené dlani
další pokrčená jízdenka
nikam


Rozhovor

na krátkou chvíli
vpletla jsem ti měsíc do vlasů

a ty jsi zapálil
hvězdy nad našimi hlavami
noc se snově usmívala zpoza okenní tabulky
a reflektory vyznačovaly jasné cesty nikam

slova slova
mluvili jsme o něčem
a naše propletené prsty
vedly své vlastní tajné rozhovory

 

Z polštiny přeložil a biografickou poznámku napsal Libor Martinek

 

Kalina Izabela Zioła je polská básnířka, literární kritička a překladatelka. Vydala čtrnáct básnických sbírek, mj.: Okno niepamięci („Okno zapomnění“; Polsko, Bydgoszcz, Biblioteka Tematu, 2013), На краю ночи („Na kraji noci“; Bulharsko, Pleven, NIMA, 2014), Po tamtej stronie świtu, Wybór wierszy z lat 1970–2015 („Na druhé straně svítání, Výbor z poezie z let 1970–2015“; Polsko, Bydgoszcz, Biblioteka Tematu, 2015), Kiedyś / Peutetre un jour („Kdysi / Možná jeden den“; Francie, Paříž, Institut Culturel de Solenzara, 2015), Думите все още тлеят („Slova stále ještě doutnají“; Bulharsko, Pleven, NIMA, 2015), ԻՆՉՊԵՍ ՓԽՐՈՒՆ ՍԱՌՈՒՅՑԸ („Jako křehký led“; Arménie, Jerevan, Svaz arménských spisovatelů, 2015), Кога си co другa („Když jsi druhá“; Makedonie, Struga, BRAN, 2015), Oczy od grzechu ciemne („Oči hříchem temné“; Polsko, Bydgoszcz, Biblioteka Tematu, 2017) a jednu literárněkritickou knihu Na mojej drodze ptaki przelotne („Na mé cestě stěhovaví ptáci“; Polsko, Bydgoszcz, Biblioteka Tematu, 2015).

Její básně byly publikovány v mnoha časopisech, antologiích a almanaších v Polsku i v zahraničí. Dočkaly se překladu do němčiny, srbštiny, ruštiny, ukrajinštiny, angličtiny, italštiny, makedonštiny, maďarštiny, esperanta, arménštiny, bulharštiny, srbštiny, běloruštiny, řečtiny, francouzštiny, čínštiny a švédštiny.

Přeložila deset sbírek poezie z ruštiny do polštiny, dvě antologie polsko-arménské a jednu antologii polsko-bulharskou. Je laureátkou mnoha národních a mezinárodních literárních ocenění. Členka Svazu polských spisovatelů, Sdružení novinářů Polské republiky, je čestným členem Svazů spisovatelů Arménie, Bulharska, Makedonie, Ukrajiny, Srbska a Chorvatska.