Zdeněk Kirchner v MUD
V roce 2013 byla umělecká pozůstalost Zdeňka Kirchnera věnována Muzeu umění a designu v Benešově. Počet jeho děl, které má muzeum nyní ve sbírce, přesahuje 1700 položek zahrnujících malby, grafické listy, kresby, objekty a práce z oblasti užité grafiky.
Malíř a grafik Zdeněk Kirchner, který ve své tvorbě navazuje na principy lettrismu, se na umělecké scéně objevil na počátku 60. let. Po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze se kromě volné tvorby věnoval také užité grafice. V roce 1969 emigroval do Francie, kde zůstal až do konce svého života.
Hlavní principy své tvorby nalezl v Československu, dále je rozvíjel ve Francii a nikdy se od nich už nevzdálil. Zabýval se různými přístupy začlenění písma do obrazu. Převládajícími se staly nečitelné znaky, jimiž vytvářel výtvarnou paralelu ke slovům, větám. Lettristické kompozice stavěl rytmizací znaků v řádcích odkazující ke konvenčnímu písmu. Sílu jejich sdělení umocňoval expresivním vyjádřením – nánosy pasty, stékající barvou, barevnými kontrasty s převládající modrou, červenou, černou a bílou. V roce 1977 se stal členem pařížské skupiny Signes Espaces – Ensembles de Signes, zabývající se procesem psaní a užitím písma jako hlavního výrazového prostředku. I přesto pro něj nebylo lehké začlenit se do tamějšího uměleckého prostředí. Ve Francii pokračoval ve ztvárnění hudby, v němž gestickou malbu doplňoval též nápisy. Významným výrazovým prostředkem byla pro Kirchnera rovněž grafika a objekty tvořené obdobně jako jeho malby.
Zdeněk Kirchner byl vlivem emigrace do jisté míry izolován od českého výtvarného prostředí. V 90. letech byla umělcova pozůstalost převezena z Francie do jeho rodné země. Umístěním děl do sbírek muzeí a galerií a uspořádáním několika výstav se podařilo navázat na postavení, které zde získal před emigrací, a zařadit jeho tvorbu do kontextu českého výtvarného umění.