Umění čtení umění
Palindrom - výraz označující slovo, slovní spojení nebo větu, kterou jsme schopni číst v libovolném směru, přičemž má vždycky stejný význam. Obdobný výraz je použitý taktéž v názvu výstavy Kuna nese nanuk: Umění čtení umění, kterou můžete navštívit do dvanáctého května v humpolecké "zóně pro umění" 8smička.
Humpolecká Kuna divákovi nabízí mezigenerační vhled do tématiky vztahu textu, znaku a obrazu v českém umění přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Výstava, dle slov kurátorky Emmy Hanzlíkové, vychází z tradice meziválečné avantgardy a lettristického umění 60. let. V expozici prezentuje díla z období počátečních experimentů s písmovým znakem, dále pak konceptuální tendence v umění nultých let, až po současné post-konceptuální výpovědi, nebo projekty přesahující do oblasti grafického designu, zejména typografie. Výběr autorů je důkazem sledování kontinuálního vývoje práce s písmovým znakem a textem v umění. Jako jeden z hlavních cílů výstavy vidím zmapování pokud možno co nejrozmanitějšího spektra uměleckých přístupů k dané problematice napříč generacemi.
„Slovo, písmo, znak a obraz od nepaměti vytvářely alianci, která v důvěrné symbióze koexistovala po staletí ve všech epochách lidské kultury.“1 Cituji slova Eduarda Ovčáčka, jednoho z nejvýznamnějších představitelů lettrismu a zároveň představitele nejstarší generace autorů zastoupených na výstavě. Poukazuje zde na přirozenost přítomnosti znaku, obrazu a slova v životě člověka. To souvisí se základní lidskou potřebou, potřebou komunikace. Pokud je ústní forma komunikace z nějakého důvodu ztížena, nebo znemožněna, nastupuje na scénu již zmíněný znak ve formě písma. Principem znaku v Derridově ponětí je, že značí, čili znamená2. Jeho význam pak může být různými způsoby dešifrován, až nakonec tenhle proces dospěje k předání informace.
Slovo informace „má latinský kořen a skládá se ze dvou částí: „in“ a „form“. „In“ je předpona, která poukazuje na směrování dovnitř, „form“ zase vyjadřuje formu, tvar.
Informovat pak znamená udělit něčemu beztvarému tvar, beztvaré hromadě dát formu.3 Jedna z linií zde zastoupených autorů si tento fakt uvědomuje a prostřednictvím děl poukazuje na umělost jazykového systému. Tito autoři pracují s jazykem často konceptuálním způsobem, narušují jeho strukturu a formu, dekonstruují ho a znovu rekonstruují, čímž ho staví do nového kontextu. Zde můžeme jako příklad uvést dílo Nečitelná kniha od Mariana Pally. Obraz Bílá od Dalibora Chatrného zas odkazuje k problematice vnímání významu slova vzhledem k jeho vizuální formě, která stojí v protikladu k jeho obsahu. Slovo zde zastupuje opačný význam než barva, stojí tak vzájemně v opozici. V díle Probleme gelöst Pavla Büchlera spatřujeme větu Hlas víry je diktum, která přímo odkazuje na jednoho z nejvýznamnějších filozofů jazyka, Ludwiga Wittgensteina, který se o jazyku zmiňuje následovně: Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa.4 Je opravdu jazyk tím, co určuje naše vnímání objektů a jevů v okolí? Zkoumání hranic jazyka u konceptuálně laděných uměleckých děl může být právě jedním ze způsobů, kterým autoři testují hranice naší percepce, a potažmo i světa, ve kterém má každá věc své označení, pojmenování.
Jiný způsob, který zde můžeme pozorovat ve vztahu ke slovu a obrazu, je práce s vizualitou písmového znaku. Ten na výstavě reprezentuje klíčové dílo, „slabikář avantgardy“, Abeceda Vítězslava Nezvala, graficky upravená Karlem Teigem. Teige zde zrovnoprávňuje text a ilustraci (fotografii), stírá hranice mezi nimi tím, že je kombinuje, čímž se stávají nerozlučnou dvojicí s názvem typofoto.5 Kombinace typografie s fotografií není ničím ojedinělým a objevuje se i v dílech dalších autorů, jakými je například Eduard Ovčáček, který pro podobnou techniku používá originální název fotografika.6 Zde je však zastoupen plastikou stereogram/Wings.
Odkazy k médiu volné grafiky můžeme vidět i v práci dalšího autora, kterým je Miloš Urbásek. Ten je na výstavě zastoupen svým grafickým listem - strukturální grafikou Cipher Machine. Text je součástí obrazu, přičemž důkazem jeho hmotného základu a existence je otisk.
Některé popsané principy jsou jenom ukázkou různorodosti přístupů autorů zastoupených na výstavě ke tvorbě obrazu a úlohy textu v něm. Dnes, v době převahy obrazových informací nad textovými, se v různých formách aktualizují odkazy na autory z období moderny. Komunikace se virtualizuje, čímž se stává obtížněji uchopitelnou a abstraktnější. Na pozadí obrazů nebo slov stojí v pozadí neviditelná čísla, kódy. Snad i z tohoto důvodu se v současném umění objevují tendence k návratu k základním formám, jakými znaky bezpochyby jsou. Abstraktní formy, jak se zdá, překonaly své stigma formalismu, které jim zasadila postmoderna. Ikony, indexy a symboly, tak jak je definoval Charles Peirce, se v současné informační společnosti stávají znovu objektem zájmu celé řady umělců, nezávisle na médiu, ve kterém pracují.
I zde na výstavě je z hlediska různorodosti zastoupena celá škála médií, od malby, grafiky, objektu, videa, až po 3D obraz. Výstavu považuji za přínosnou i z hlediska aktualizace „starých“ médií, kupříkladu grafiky, která dnes, také díky novým technologiím, nabývá nového významu. Nové technologie, jak se zdá, sehrají v budoucnu klíčovou úlohu v rozvíjení obsahů a principů, na něž se humpolecká Kuna zaměřuje. V neposlední řadě oceňuji komplexnost výstavního projektu, která je podpořena katalogem s obsáhlými textovými a obrazovými informacemi, nabízejícími odborné i laické veřejnosti hlubší vhled do problematiky vztahu textu a obrazu v současném umění.
Kuna nese nanuk: Umění čtení umění, 8smička, Humpolec, 9. února - 12. května 2019
---
1 OVČÁČEK, Eduard. Slova znova slova. Ostrava: Ostravská univerzita, Fakulta umění, 2016. ISBN 978-80-7464-789-5., s. 100.
2 DERRIDA, J. (2003) Die Stimme und das Phänomen, Frankfurt a. M.: Suhrkamp
3 SLAVKOVSKÝ, Adrián: Informácia v kontexte filozofie a kognitívnych vied. FF UK Trnava, 2013, s. 18., volný překlad autorky
4 WITTGENSTEIN, Ludwig. Tractatus logico-philosophicus Logisch-philosophische Abhandlung. 1. Aufl. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, 1963. ISBN 3518100122., odd. 5-6
5 typofoto=pojem, který zavedl László Moholy-Nagy. Jde o propojení typografie s fotografií. Populární bylo především ve 20. letech 20. století.
7 Peirce, C.S. (c.1894 MS), "What Is a Sign?". Published in part in CP 2.281, 285, and 297-302, and in full in EP 2:4-10. Peirce Edition Project Eprint