Čtrnáctideník Kulturní noviny
13. číslo pondělí 25. 3. 2019
Co víme o českém fotovoltaickém tunelu?
Chybí nám fundovaná solidní práce o tom, jak a proč přesně se stovky miliard korun přesouvají do kapes tzv. solárních baronů. KN přinášejí dva dílčí přehledy včetně pokusů určit, co byl hlavní problém.
Po kratším váhání uveřejňujeme otevřený dopis Jiřího Svobody . Rozeslal ho více redakcím už dne 16. ledna 2019 a „otiskl“ ho například Ekolist . Rozhodli jsme se doplnit „ několik poznámek “ psaných z poněkud odlišného stanoviska a z problematick ... více »
Otevřený dopis s výzvou k obraně ústavy a zákonů a k úspoře 300 miliard korun
Žádám upravit podporu výroby elektřiny z OZE tak, aby se její celková výše dostala do souladu s klíčovými ustanoveními § 6 odst. (1) písm. b zákona č. 180/2005 Sb.
Vážení ústavní činitelé, vážené redakce, vážení kolegové, v roce 2005 byl nenápadně položen základ dosud největšího "tunelu" – z hlediska finančního rozsahu i počtu postižených – v dějinách České republiky. Bezprostředně po přijetí zákona č.180/2005 ... více »
Několik poznámek k cestě České republiky do fotovoltaického tunelu
Podle dostupných informací se zdá, že hlavní příčinou gigantického zneužívání veřejných prostředků nebyl žádný konkrétní akt, nýbrž nicnedělání těch, kdo mohli či měli vědět, a hlavně mohli konat. Úředníků i politiků v roce 2009 (kdy zároveň měly být, a nakonec nebyly, předčasné volby do sněmovny). Byli snad všichni uplaceni, uhranuti, nebo se o to prostě nestarali?
Hlavním motivem schválení přelomového zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE, zákon č. 180/2005 Sb.) byla snaha o naplnění „evropského“ (je to závazek z přístupové smlouvy ČR) indikativního cíle podílu elektřiny z obno ... více »
Marnost autorství
Ovládání duševního vlastnictví je častěji provázeno jeho zneužitím, než jeho využitím.
Myslím, že jsem tu scénu kdysi dávno viděl v Tarkovského Andreji Rublevovi. Lesem jdou nevidomí malíři, kteří byli oslepeni proto, aby nemohli někomu dalšímu vymalovat kostel. Je to čirý děs. A je to také středověký předobraz fenoménu, který pracovn ... více »
Země beze jména v letech 1919–1945 III.
Dokončení textu rusínského historika: Podkarpatská Rus v první Československé republice.
Spojením třech národů — Čechů, Slováků a podkarpatských Rusínů — se v roce 1919 ve Střední Evropě vytvořil zvláštní státní útvar: ojedinělý v českých dějinách, optimální pro ukončení transformace Slováků v moderní evropský národ, první v dějinách Ru ... více »
Co na nás Hana ví
O jednom literárním hitu, a hlavně o jeho čtenářích.
Jen málo českých knih z poslední doby vzbudilo tak rozporuplné reakce jako Hana Aleny Mornštajnové: téměř jednohlasné nadšení čtenářské veřejnosti a znechucení recenzentů, hovořících o povrchním kýči, parazitujícím na tématu holocaustu (viz třeba ... více »
Pohled na prase
Sezóna zabíjaček skončila a nastal předvelikonoční půst. Ale básník se může vzepřít omezením času a prostoru, zvláště je-li to někdejší britský poeta laureatus Ted Hughes (1930–1998).
Prase leželo mrtvé na trakaři. Vážilo prý jako tři dospělí. Zavřené oči, růžovobílé řasy. Nožičky trčely kolmo ven. Ta váha, ta hustá růžová masa ve smrti nevypadala mrtvá. Méně než neživá, daleko míň. Bylo to jako pytel pšenice. Rýpal jsem do něho ... více »
Počteníčko: Můj strýc Antonín N.
Ze vzpomínek sklepmistra Antonína Konečného ze Šitbořic: o tom, jak vinařil u etiopského císaře, i o tom, jak nevděčné bývá bojovat proti korupci a nepotismu.
Setkal jsem se také s uplácením, ne že bych někomu něco dával, ale bylo mi nabízeno. Když jsem ještě kontroloval výrobu lihovin, přivedl mě vedoucí oddělení odvodu daní k firmě Zouvelos a řekl: „Pánové, již několikrát jste byli pokutováni pro daňové ... více »
Divadelní zkouška
Ze vzpomínek zkušeného divadelníka.
Zkoušky v divadle začínají, pokud není jinak určeno, většinou v deset a končí ve čtrnáct hodin. Do těch deseti mají herci, podle názoru divadla, spoustu času si odpočinout a ráno ještě vypravit děti do školy, zaběhnout na nákup, navštívit zubaře a v ... více »