Čtrnáctideník Kulturní noviny
14. číslo pondělí 2. 7. 2012
Setkání s Jaroslavem Šabatou
Osobní vzpomínka Šabatova přítele a spolupracovníka z disentu i polistopadové politiky, evangelického duchovního Jana Šimsy, připomíná nedávné úmrtí (14. června) předního českého politika a politického myslitele.
Při rozloučení se zesnulým psychologem, filosofem a politikem Jaroslavem Šabatou jsem si s nejbližšími přáteli uvědomil, koho jsme ztratili. Vždyť on byl při tom, když se příznivci Charty měli a chtěli angažovat v přímé politice, v Brně ve vytvoření ... více »
Společně vpřed
Jaroslav Šabata se v průběhu polistopadového dvacetiletí nakonec protnul s politickým proudem, jenž byl blízko jeho dlouhodobým vizím, se sociální demokracií. Usilovně pracoval na tom, aby se tento ideový proud důsledně promítl i v politice České strany sociálně-demokratické. Opustil nás uprostřed rozdělaného díla.
Autentický sociální demokrat. Tímto označením vypravil Jaroslava Šabatu na poslední cestu Břetislav Rychlík. Co k tomu dodat? Snad jen, že ona charakteristika se týká sociální demokracie coby historického politického proudu, nikoli konkrétní politic ... více »
Šabatova metoda
Jaroslav Šabata hrál vždy vysokou hru − s otevřeným hledím a se všemi riziky, která to přináší.
Petr Pithart napsal ve vzpomínce na Jaroslava Šabatu (LN, 15. června 2012): „Přitahovalo ho každé názorové míjení, které pokládal za zbytečné, dokonce tragické nedorozumění. Trpěl, když se lidé míjeli třeba jen proto, že nenašli ta správná slova. Že ... více »
Alarm: Česká věda mimo demokratické mechanismy!
Styl „volby“ (staro)nového vedení Grantové agentury České republiky (GA ČR) zinscenovaný Radou vlády pro vývoj, výzkum a inovace (RVVI) je alarmujícím dokladem nedemokratického a netransparentního způsobu spravování miliardových prostředků. Dalším problémem je postup RVVI vůči Akademii věd, který v návrhu rozpočtu pro příští rok směřuje k ochromení špičkové české vědecké instituce.
Vloni jmenoval premiér Petr Nečas „nové“ členy Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace . V případě tří „nově jmenovaných“ (Miroslava Kopicová, Petr Fiala, Zbyněk Frolík) došlo ke střetu s platným zákonem 130/2002, který neumožňoval zvolení člena RVV ... více »
Poctivá prvotina
Miroslav Boček vydal svoji první sbírku jako třicátník. Výsledek potěší zralou skepsí, ale delší časový úsek, během něhož texty vznikaly, se odrazil na jejich nevyrovnanosti.
Když jsem před několika lety četl v Literární soutěži Vladimíra Vokolka několik básní Miroslava Bočka, zůstal jsem lehce omráčen. Konečně se po dlouhé době objevila poetika, která mě z autorů mladší generace (Boček je ročník 1981) oslovila. Po právu ... více »
Básníkova Kalvárie
Na začátku července uplynulo šedesát let od nespravedlivého odsouzení katolického básníka Jana Zahradníčka ke třináctiletému vězení, které hluboce věřící básník reflektuje ve své poezii jako cestu ke Kristu.
Před šedesáti lety, ve dnech 2. až 4. července 1952, probíhal u brněnského soudu vykonstruovaný proces s katolickými spisovateli a intelektuály obviněnými z protistátního spiknutí. Mezi obžalovanými stanul i básník Jan Zahradníček (1905−1960), který ... více »
Milan Šedivý
Milan Šedivý (1977) je členem Střediska západočeských spisovatelů a členem redakční rady literárního časopisu PLŽ, kam psal v letech 2002−2005 literární recenze a později vedl vlastní kritickou rubriku Ve jménu Šaldovy hole. Mimo jiné vydal sbírky Nápisy na hroby II (2003), Teplický pobyt (2006), Výběh slov (2008). Uvedené básně vyšly v samostatné příloze literárně-kulturního časopisu H_aluze jako sbírka s názvem V černé i v bílé (2011).
Nahoře si zatáhli. Vejráme tam dál, do prachárny. S očima jako dvě jiskry. Nevidíme nic. Ani jeho paty ne… Blesk postavil do krajiny rychlou slepeckou hůl. V zemi pohřbená ležím – cesta. Odtud sem, reinkarnovaná – silnice. S děrami na duši černé v d ... více »
Proč číst Dickense
Lichvář a exekutor, klíčové postavy realistického románu, ožívají v České republice 21. století.
Jak se tak člověk snaží postupně dohánět čtenářské resty, přichází na to, že klasika je podstatně zajímavější, než jak ji střední škola podávala. Navíc, každá kniha vyžaduje určité psychické vyladění a v patnácti má většina lidí přece jen jiné prior ... více »