Jsou imigranti přínosem, nebo zátěží?
Co o tolik diskutovaném tématu říkají odborné studie.
I když je výzkumu tohoto problému věnováno hodně pozornosti a času, je vidět, jak obtížná je to problematika, jak obtížné je dobrat se relevantních výsledků; dá se bohužel říci, že si z těch studií může každý vybrat závěr, jaký se mu hodí do jeho světonázoru. Odpovědi se různí podle toho, jak klademe otázku. Vyberu to nejzajímavější:
Dle studie University of Michigan pracují imigranti za nižší mzdy než domácí, čímž snižují průměrnou mzdu v nejnižších patrech mzdové pyramidy o 3–8 %. To je sice „dobré pro ekonomiku“, není to ale dobré pro (domácí) pracovníky. Teze „dělají práce, které by nikdo jiný nedělal“ není zřejmě správná, protože ta práce se udělat musí, a zaměstnavatelé by za ni zkrátka museli dávat víc, aby byla atraktivní i pro domácí. Na druhé straně ale snižování výrobních nákladů prospívá konkurenceschopnosti ekonomiky – pro firmy je to argument, aby nestěhovaly výrobu do tzv. „low-wages zemí“ a tak dále.
Dle Center for Immigrant Studies imigranti zvětšují ekonomiku (roste HDP, ekonomický růst); z čistě fiskálního pohledu (výnosy pro stát minus náklady státu) jsou nízkopříjmoví zátěží, nadprůměrně příjmoví výnosem. Díky imigrantům je např. americká ekonomika o 11 % (1.600 miliard dolarů) vyšší, než by byla bez nich. Z celkového nárůstu legálních pracovních míst o čtyři miliony se imigranti podíleli na 5,3 milionu, zatímco zaměstnanost původního obyvatelstva poklesla o 1,3 milionu. (Je otázka, zda to je pozitivní nebo negativní závěr).
Dle National Bureau of Economic Research se dopad imigrantů na sociální systémy (sociální výdaje) v různých zemích Evropy liší v místě i čase (v závislosti na konstrukci sociálních dávek), ale v souhrnu je nepatrný. Studie ukazující rozdíl v příjmech mezi imigranty a domácími v evropských zemích dávají každá zcela jiné výsledky: rozpětí je od -51 % po +34 %, tedy jsou to nepoužitelné výsledky. Dopad na mzdy domácích je dle různých studií též různý, ale zde je rozptyl malý, i ten nejvýše odhadnutý dopad je asi tři desetiny procenta do záporu.
Dle studie OECD se migranti zasloužili o 70 % celkového růstu pracovní síly v Evropě v uplynulých deseti letech. Jako příklad se uvádí Švýcarsko, kde imigranti tvoří dvouprocentní „čistý příspěvek“ do státní kasy (jinými slovy: dávají citelně více, než berou). V jiných zemích je to ale okolo nuly.
Celkem bez pochyb je otázka klesající populace v Evropě (porodnost nestačí ani zdaleka na prostou reprodukci), která se nyní projevuje v poklesu počtu lidí v produktivním věku, vyvažováno je to zvyšováním věku dožití, ale samozřejmě je jen otázkou času, kdy při nezměněném trendu porodnosti začne populace v Evropě poměrně silně klesat, což bude mít dopad na ekonomiku (takovým zlým znamením je klesající ekonomika v absolutních číslech, firmy neinvestují a jedou „na výdrž z podstaty“).
Níže přikládám několik zajímavých odkazů:
http://www.oecd.org/migration/OECD%20Migration%20Policy%20Debates%20Numero%202.pdf
http://www.nber.org/papers/w16736.pdf