Čtrnáctideník Kulturní noviny
19. číslo pondělí 11. 5. 2015
Nepoddajní hrdinové
Parašutisté ze zpravodajské skupiny Clay a jejich domácí spolupracovníci jsou příkladem toho nejlepšího, co český národ v boji proti nacismu nabídl. Jejich pevné charaktery, touha po svobodě a odpor vůči totalitě jim přinesly další utrpení i v období poválečném. V dnešní době historického i mravního relativismu jsou naším zrcadlem a je záslužné jejich příběhy připomínat.
Někdy v letech 2002–2003 mne oslovil podlužácký muzikant a patriot Oldřich Kůrečka, že má pro mne tip na reportáž. Nikoli však folklorní, ale životopisnou. Pravil, že jeho spoluhráč z muziky, lékař v penzi Jiří Holásek, se při pátrání po starých fol ... více »
Do kraje lesních samot: za básníkem Šumavy
V románu Ze světa lesních samot Karel Klostermann jako jeden z prvních autorů v české literatuře řeší nebezpečí, které představuje neuvážený zásah člověka do přírody. Velkou vichřici, která v říjnu roku 1870 zničila značnou část pohraničních lesů, představuje jako následek lidské činnosti – mohutného vytěžování šumavských lesů.
Dodnes je Šumava krásná. Je krajem plným lesů skrývajících stále řadu míst, v nichž jako by se zastavil čas. Místa, do nichž nikdy nevkročila lidská noha, bychom však dnes už hledali stěží. I přesto zastaví-li se člověk u opuštěné kaple na Suchých S ... více »
Postmoderní pop, nebo existenciální noční můra?
Próza Písek německého autora Wolfganga Herrndorfa je nepochybně zajímavá. K tomu, aby se dala označit jako „velká“ literatura, jí ale přece ještě něco schází.
Knížka vyšla v Německu v roce 2011, jejímu autorovi rok předtím diagnostikovali rakovinu mozku, což pro něj znamenalo jistotu brzké smrti. Těžko říct, jakou část prózy Písek psal Wolfgang Herrndorf (1965–2013) už s tímto vědomím. Křehkost lidského ... více »
Otázky bez odpovědi (6. část)
V roce 1966, v době myšlenkového i tvůrčího kvasu v české společnosti, sepsal mladý student fyziky filosofické pojednání o devatenácti kapitolách, v němž si kladl mnohé – pro něj tehdy důležité – otázky. Ani po bezmála padesáti letech nemůžeme říci, že by zcela pozbyly své důležitosti či inspirativnosti. Přinášíme další část tohoto dříve nepublikovaného textu.
Motto: Zda být, či nebýt, to je otázka. (Shakespeare) Když se hrdina Havlovy Zahradní slavnosti Hugo Pludek seznámí s mechanismy společnosti, pronáší skvělý monolog o bytí a nebytí. Chci být pořád, říká, ale přesvědčil jsem se, že chci-li být, mus ... více »
Domove, domove drahý
Německý novinář a spisovatel (1901–1969), rodák z Bolatic na Hlučínsku, jenž se později usadil v Berlíně, ironicky popisuje poslední dny války, americké zajetí a vykročení do nabyté svobody. Text je první ukázkou z díla tohoto pozapomenutého a ve své vlasti opět objevovaného autora. Další ukázky a Scholtisův medailon uveřejníme v příštím čísle.
Moje naprosto směšná, ba dětinská očekávání, že Američané přišli jako mimozemšťanská Armáda spásy do Evropy, aby mě vykoupili z fyzického a psychického hitlerovského dilematu, se rozplynula v ranní páře toho vlahého, nadějného dne v předjaří. Voják ... více »
Kulturní noviny potřebují podporu
Nejdříve ze všeho: Děkujeme všem, kteří dosud na provoz Kulturních novin přispěli. Za první čtyři měsíce roku 2015 jste nám poslali 27 280 Kč. Na jejich celoroční provoz potřebujeme 120 tisíc Kč, abychom aspoň v nejnutnější míře zachovali symbolicky honorované funkce, jež považujeme za zásadní: obsluhu webu, korektury, komunikaci se čtenáři a propagaci.
Prosíme tedy, neustávejte v podpoře. Každá stokoruna bude účelně využita pro vaše Kulturní noviny a jejich další rozvoj a nezávislost.
Za redakci děkuje
Jiří Plocek
... více »
Počteníčko: Jak se líčily staročeské panny a paní
Pojednání Čeňka Zíbrta o krášlení za starých časů.
Přišeptává mně cosi, abych jen nechal líčidlo líčidlem a nepopudil proti sobě svou nešetrností spanilých čtenářek. Rady si nevím. Ať čtu jakékoli kázání staročeské, ať se probírám vetchým rukopisem, ať se obírám mravokárným výkladem, plno a jen se h ... více »
Osvoboditelé
Fejeton sváteční.
Téma tohoto mého delší dobu chystaného fejetonu – aniž o tom věděl – předjal už Jiří Plocek v minulém čísle Kulturních novin ve svém skvělém článku 1945: V Brně asi není moc co slavit . Protože jím nastavil laťku mnohem výš, než jsem si ji původně ... více »