Papežův nový směr
Projevy papeže během jeho brazilského pobytu na Světových dnech katolické mládeže zapadají do jeho dosavadní linie, která odvážně otevírá prostor k diskusi o problémech církve a nově formuluje její roli ve světě.
"Pápež František uvažuje politicky" − znel titulok viacerých nemeckých novín, ktoré postupne prevzali interview s Leonardom Boffom (významný reprezentant teológie oslobodenia) uskutočnené 22. júla 2013.
Na otázku novinára, či sa Boff tiež zúčastní v Rio de Janeiru stretnutia pápeža s mládežou, odpovedal: "Nemožem sa tohto stretnutia zúčastnit zo zdravotných dôvodov. Pápež ma ale požiadal, aby som mu daroval moju práve vydanú knihu: František z Assisi a František z Ríma: nová cirkevná jar?"
A ja k tomu dodávam: Keď navštívil v 80 rokoch pápež Ján Pavol II. Brazíliu a na letisku medzi hosťami stál Ernesto Cardenal, nikaraguiský kňaz, básnik a predstaviteľ teológie oslobodenia, ktosi to pápežovi povedal a ten s prísnou grimasou v tvári a hroziacim prstom, tak ako keď sa vyhrážajú rodičia malému dieťaťu, ktoré koná niečo, čo by nemalo, zúrivo hrozil tým smerom, kde Ernesto Cardenal stál (existuje o tom hrozostrašný videozáznam). Aký to diametrálny rozdiel medzi tým, ako sa zachoval poľský fundamentalistický klerikál na pápežskom stolci voči predstaviteľovi teológie oslobodenia kedysi a ako sa chová dnešný pápež voči predstaviteľovi teológie oslobodenia − ten ho priamo prosí o jeho novú knihu!
A túto otázku i odpoveď z rozhovoru citujem celú:
Redaktor: Ako si vysvetľujete rasantný rast evangelikálnych cirkví v Brazílii a v Južnej Amerike?
Leonard Boff: "Tieto cirkvi povstávajú kvoli inštitucionálnej prázdnote katolickej cirkvi. Okolo 65 percent Brazílčanov sa hlási ku katolicizmu. Aby ich cirkev dokázala obslúžiť, potrebovala by asi 100.000 kňazov. V Brazílii je však len 19.000 kňazov, a z toho je 7.000 z Európy. Povstali síce mnohé katolícke bázové spoločenstvá, ale je ich strašne málo. Katolícka cirkev zaživa inštitucionálny kolaps, zvlášť na perifériach, práve tam, kde žijú masy chudobných a jednoduchých ľudí. Brazílčania sú veľmi náboženski založení ľudia, a keď k nim príde kresťanská cirkev, stávajú sa jej členmi. Ľudia sa neorientujú na doktríny, ale túžia po prijatí a po spoločenstve. Už i preto nevnímam roznorodnosť cirkví negatívne. Táto roznorodosť reprezentuje duchovné bohatsvo Brazílie. Nikto nemá právo privlastniť si právo na plnú interpretáciu krásy Ježišovho učenia a praxe…"
Prejavy pápeža Františka v Brazílii boli velmi pekné a dodávajúce optimizmus. Ale postrádam v nich tú priamočiarosť a jasnosť reči, akou hovorí Leonardo Boff.
František je však v úplne inej situácii než Boff. Určite už vníma silný protivietor zo strany mnohého fundamentalisticky orientovaného kléru a je si zrejme vedomý, že sa pohybuje na tenkom ľade, na akom sa kedysi pohyboval i Michail Gorbačov a jeho "perestrojka". Napriek tomu sa jeho reforma podarila, ale dodnes žijú tisíce, možno milióny ľudí, ktorý ten krok Gorbačova odsudzujú.
Otázka je, či sa chceme s predstavou cirkvi, aká tu bola počas storočí prezentovaná, stotožniť, alebo chceme zakladať čosi nové?
Redakční doplňky: reakce na papeže
V našem prostředí jsme zaznamenali několik reakcí na papežovy veřejné výroky, zvláště pak na ty, které pronesl na zpáteční cestě ze Světových dnů katolické mládeže v Brazílii (http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-60333840-cirkev-by-nemela-odsuzovat-gaye-a-to-ani-v-knezske-funkci-mysli-si-papez-frantisek). Zajímavé, že nemáme příliš zřetelných reakcí od oficiálních církevních představitelů, výjimečně pak i od těch "neortodoxních" osobností. Zřejmě se čeká, jaký bude další osud naznačených kroků nového papeže. A snad i osud papeže samotného. Některé publikované reakce jsou skeptické a míří spíše na jednotlivosti, jako třeba názory Martina C. Putny, které zazněly v rozhovoru pro Hospodářské noviny (http://zpravy.ihned.cz/c1-60334820-neprecenujme-papez-frantisek-globalni-celebrita-ted-ciny-profesor-putna)
V rozhovoru je jako revoluční uváděn papežův tolerantní výrok o homosexuálech: Pokud je někdo gay, hledá Boha a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil? - Na otázku, jak zásadní je papežův výrok pro homosexuály a pro církev, Putna odpovídá: "Určitě bych ho nepřeceňoval. Je to jenom jedna vstřícná věta, která spíše zmírňuje tu extrémní homofobii, do které církevní prostředí vybičoval Josef Ratzinger. On neříká nic víc, než že homosexuálové jsou take lidé…". V tomto skeptickém duchu se nese celý rozhovor.
Ucelenější a nadějeplnější pohled na papežovo dosavadní veřejné působení podává Adam Borzič v článku Papežova revoluce publikovaném 30. 7. v internetovém Deníku Referendum (http://www.denikreferendum.cz/clanek/16079-papezova-revoluce). My ocitujeme jeho závěr:
"Papež František směřuje k radikální obnově církve: chce chudou církev pro chudé, církev, která se vydá za své hranice, církev, která prorocky odmítne současný politický a ekonomický zlořád, postavený na vykořisťování lidí a přírody. Církev otevřenou a hledající, radši než strnulou a nehybnou."
Leonardo Boff, významný, radikální teolog osvobození řekl v rozhovoru pro list La Stampa na adresu Františka: "Papež vysvětluje, že upřednostňuje církev nehod, ale jdoucí po cestě, spíš než církev bez dechu a uzavřenou v chrámu. Nyní je cítit, že se církev stává ohniskem naděje a nikoli obsazenou pevností v neustálé polemice s modernitou nebo celnicí, která kontroluje a reguluje víru, místo aby ji usnadňovala."
V tomto světle by nás ovšem mělo zajímat, jak na papežovu vizi zareaguje katolická církev v naší zemi. Z jejího dosavadního jednání je patrné, že se v současnosti nachází v přesně protilehlém táboře než papež. Jak bude Dominik Duka a český episkopát realizovat papežovu vizi chudé církve pro chudé, když se naše místní církev doslova třese na majetky, které jí byly přiřknuty prostřednictvím pochybných politických obchodů? Jak se teď zachová církev, která schvalovala všechny otřesné asociální zákony bývalé vlády a ve prospěch marginalizovaných nehla prstem? Na to bychom se měli biskupů a kleriků ptát: jak chcete realizovat papežův program?
I z toho je patrné, že papež František to se svojí revolucí v církvi nebude mít snadné. Jakkoli je konzervativní opozice ochromená a tváří v tvář papežově hluboké spiritualitě a víře se jí těžko hledají argumenty, bude se zřejmě snažit papežovy důrazy oslabit a rozpustit v sladkobolných frázích. I proto je podstatné, aby se realizace Františkovy vize ujali věřící ze zdola, převzali iniciativu a začali jednat.
Ostatně i proto František sám sebe důrazně nazývá římským biskupem a nikoli papežem, aby naznačil, že církvi předsedá v lásce, a není jejím absolutním monarchou. Gigantické úkoly, které na sebe vzal, obnovu církve a pomoc trpícímu světu, nemůže a očividně ani nechce realizovat sám. Pro nás, kdo spolu s Františkem vyznáváme Vtělenou Lidskost, pak zůstává nadějí, že i kdyby se mocní a bohatí pokusili papeže chudých zastavit, Toho, kdo jej na tuto cestu obnovy vyslal, definitivně zastavit nelze."
Teologie osvobození, duchovní inspirace reforem
Nemělo by uniknout, že papež František je důvěrně obeznámen s prostředím, v němž vznikla a rozšířila se teologie osvobození, jejíž čelný představitel Leonard Boff se několikrát vyjádřil o novém papeži s nadějí. Tato teologie, která vyrůstá z reálných sociálně-ekonomických problémů jižní a střední Ameriky, má taktéž blízko k marxistické analýze společnosti a jejího vývoje, což účelově zneužívají někteří konzervativci k jejímu odmítání. O teologii osvobození a jejích principech se lze dočíst v českém prostředí například zde:
- Teologie osvobození slaví čtyřicátiny, článek Štěpána Steigera z roku 2008
http://blisty.cz/art/43190.html
- Teologie osvobození s otevřeným koncem, článek Martina Kočího v revue Universum
http://umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=1080
- Analýza teologie osvobození od předního českého teologa Karla Skalického:
http://www.tf.jcu.cz/katedry/kst/texty/skalicky
- Podrobná recenze Boffovy knihy o teologii osvobození od Bohuslava Blažka v revue Souvislosti