Astrologie je v mých očích jazykem
Známá astroložka Martina Lukášková, kurátorka a účastnice mezinárodní výstavy Astrology&Arts (5.−30. listopadu 2013 v Brně) nám odpověděla na několik otázek.
Astrologie je pro mnoho lidí spjata s jakýmsi tajemnem či dokonce v očích mnohých je předvědeckou, šarlatánskou disciplínou, která patří do historie. Ale ona zřejmě něco sděluje i dnes. Proč? Jaké má uplatnění? K jakým dnešním disciplínám má blízko?
Astrologie se opírá o pozorování a vztahování pozorovaného k osobní zkušenosti, což obecně nejlépe vystihují symboly, archetypové obrazy. Jejich významy mohou nabírat různých nuancí podle krajiny a dané kultury, ale ve výsledku budou vždy pro lidstvo potřebné. Šarlatánkou či pavědou je astrologie nazývána až od konce 19. století. Do té doby byla uznávanou disciplínou, které se věnovaly pozoruhodné světové osobnosti. U nás například Přemysl Otakar II., Přemyslovna Kunhuta, Karel IV., Václav IV., Křišťan z Prachatic, kníže Valdštejn, Johannes Kepler, J. A. Komenský a mnoho dalších až po Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala či Milana Kunderu v nedávné minulosti. Nakonec to je částečně obsahem výstavních panelů. Pro nikoho z výše jmenovaných nebyla astrologie otázkou zábavy, ale náhledu na život. Vezměme v úvahu, že jen písemné záznamy o astrologii jsou víc jak pět tisíc let staré! Z toho je pro mne zřejmé, že astrologie není o tom, zda v ni věříme, či ne, ale o zkušenosti, která se předává a každý si ji může prakticky prověřit.
Astrologie je v mých očích jazykem. Její úlohou je rozvíjet a prohlubovat mezilidské vztahy a náš vztah s větším celkem, s vesmírem. Vnáší do života cyklický čas a živé metafory, které boří linearitu našeho prožívání a pomáhají nám "psát" náš specifický a osobitý příběh. Vnímám astrologii jako pomáhající profesi, kterou nezajímají události, co se komu kdy stane, ale která má v centru člověka s jeho konkrétním vztahem k prostředí, sociální skupině, k životu. Taková astrologie pak nehádá, co bude, ale provází a inspiruje.
Humanistická a transpersonální astrologie, kterou reprezentuji s Pavlem Turnovským v Astrologické škole pro statečné, má blízko k hermeneutice, sémiotice, strukturalismu Clauda Lévi-Strausse, filosofii Paula Ricoeura, který přímo říká, že "symbol dává myslet", přírodním vědám, které pracují s cykličností, narativní terapii i Gestalt terapii, která vnímá lidské self jako vztahové.
Astrologická symbolika komunikuje s lidskou imaginací. S tou pracuje i umění. V kterých oblastech umění se můžeme nejčastěji setkat s vzájemnou inspirací obou těchto oblastí?
Pokud se nebudu omezovat škatulkami, naleznu astrologickou symboliku v každém žánru umění. Nehledejme však zjevné, to bychom se velice ošidili, i když například astrologické znaky zvěrokruhu a planet jsou častými náměty. Inspiraci astrologií v sobě nesou pohádky a mýty, např. Erbenovy pohádky. Krásné spojení nalezneme v Seifertově skice Hvězdy nad rajskou zahradou, vysloveně zásadní výtvarnou i literární podobu nalezneme v Kancionálu abatyše Kunhuty, nebo u Nezvala, který byl excelentním astrologem. Četl soudobé texty a z latiny si překládal Keplerovy spisy.
V současnosti lze nalézt inspiraci astrologií například u spisovatelky Daniely Fischerové. V hudbě u Jana Klusáka, Petra Kofroně, Štěpána Raka a ve zhudebněných horoskopech vašeho kolegy Mirka Švejdy. Ve filmu u Vojtěcha Jasného, který dokonce obsazoval herce s přihlédnutím k jejich horoskopům, v pracích Ester Krumbachové, v dokumentech Pavly Petrákové Slancové a Josefa Císařovského. Ve výtvarném umění nejčastěji u surrealistů - dříve Toyen a nyní u Martina Stejskala. Snažím se vybírat "vlastenecky", ale svět nám nabízí jména jako skladatel John Cage, Karlheinz Stockhausen, Gustav Holst, Dane Rudhyar, v jehož duchu astrologii praktikuji, ale také třeba Blixa Bargeld, frontman Einstürzende Neubauten. Básník a prozaik André Breton. Básník a filmový režisér Alejandro Jodorowský a mnoho dalších.
Jaké umění je Vám osobně blízko? A koho vidíte jako výrazného reprezentanta umění, který dokáže propojit inspiraci astrologickou symbolikou s uměleckou tvorbou?
Od dětství jsem obklopena výtvarným uměním. U nás doma všichni více či méně malovali. Manžel, Karel Jerie je výtvarník, a aby toho nebylo málo, tak můj astrologický souputník Pavel Turnovský je také výtvarník. V srdci si nosím obrazy Toyen, texty Věry Linhartové, básně K. H. Máchy a R. M. Rilkeho. Jsem filmový fanda a v hudbě se nevyhýbám snad žádnému žánru. Ano, dechovku a dead metal tedy neposlouchám.
A koho vidím jako výrazného reprezentanta, který dokáže propojit inspiraci astrologickou symbolikou s uměleckou tvorbou? Každého člověka, který se nechá inspirovat vztahem slunce a měsíce, všimne si cykličnosti, střídání světla s tmou, nemá za samozřejmost, raduje se z nekonečnosti noční oblohy a z bláznivosti svých vztahů a ve výsledku si najde čas si s tímhle vším hrát. Podobně i moji žáci zjistí, že naučit se astrologii vyžaduje vnitřní hravost, která je i pro umění naprosto nezbytná. A konkrétně je mi blízký rozhodně obdivuhodný hudebník, výtvarník, filosof a astrolog Dane Rudhyar.
Ptal se Jiří Plocek.
Informace o výstavě a jejích dvou vernisážích (5. a 8. listopadu 2013) lze nalézt na www.mistogalerie.cz.